MÁ NÁVRH ZVÝŠENÍ PŘÍSPĚVKU NA PÉČI LOGIKU?

„O zvýšení příspěvku na péči jsme v posledních měsících velmi intenzivně debatovali s odborníky a hledali také shodu na koaliční úrovni“, řekl na tiskové konferenci ministr Marian Jurečka. Na to, zda se podařilo najít shodu i s opozicí, jsme se zeptali Ing. Aleše Juchelky, /ANO/, poslance Parlamentu ČR, člena výboru pro sociální politiku.
  

Plánované navýšení příspěvku na péči od července letošního roku se stalo terčem ostré kritiky na poslaneckém výboru pro sociální politiku. Vysvětlili vám navrhovatelé logiku zvyšování příspěvku?

Prozatím ne, my jsme se o to pokoušeli i v pátek 8. března, kdy se projednávalo navýšení příspěvku na péči na plénu sněmovny ve druhém čtení a ani tam nepadla žádná slova, proč se k tomu přistoupilo takto a jakou logiku to má v jednotlivých stupních, jak zkrátka ministerstvo přemýšlelo. Připadá mi, že to navrhli od stolu bez jakýchkoliv konsekvencí například s lékařskou posudkovou službou.

Kritizujete zejména fakt, že u prvního stupně závislosti zůstává státní podpora stejná, u dospělých 880 korun, a usilujete o úpravu. Je nějaká šance?

První stupeň využívají v nejvyšší míře senioři, kteří se dokážou obsloužit sami, ale už jim prostě doma nestačí síly na pořádný úklid nebo každodenní vaření. Nerozumím, proč nebyla podpora navýšena, a ani nám to nikdo nevysvětlil. Využívá ji 86 100 dospělých, kteří potřebují právě jen málo k tomu, aby ještě mohli žít u sebe doma a občas využít pomoc, třeba při koupání. My jsme dali dva pozměňovací návrhy. Jeden navyšuje i druhý stupeň a ten další pouze první o 500 Kč. Uvidíme, zdali se někteří vládní poslanci chytnou za nos a tuto nelogičnost alespoň trochu napraví. Šance tedy je, budeme jednat.

Co říkáte na finanční rozdíl u příspěvků pro II. a III. stupeň závislosti?

To jsme skutečně kritizovali na výboru ani ne pro jeho výši, ale kvůli rozdílu mezi II. a III. stupněm, což je bezmála 10 000 Kč. Bude to dle nás velký nápor na lékařskou posudkovou službu, poněvadž ten rozdíl je velmi motivující, aby si lidé zažádali o překvalifikování stupně, kde mnohdy hraje roli jedna životní potřeba. Měl jsem za to, že pokud MPSV udělá kompletní revizi celého příspěvku, nastaví jej v kontextu životních potřeb, částek a lékařské posudkové služby.

Osoby ve stupni IV s úplnou závislostí a péčí poskytovanou mimo pobytové sociální služby dostanou částku skoro o 8000 Kč vyšší. Nepovede to k tomu, že si děti budou brát svoje rodiče z pobytových zařízení zpět domů, přestože nejsou schopni jim poskytnout kvalitní péči? Jedná se přece jenom o velmi zajímavou částku… 

Ano jedná. Já jsem zastáncem domácí péče, ale pokud nebudeme rozlišovat jednotlivé diagnózy, kdy skutečně není IV. stupeň stejný v rozsahu péče, nebude tento systém udržitelný. Jsem pro zavedení hmotného zajištění pečujících, kteří mají opravdu doma „domácí JIP“ a nemohou se hnout 24/7 od svého blízkého. Těch máme okolo 10 000, ale musíme je umět přesně definovat. A tak jako překvalifikování mezi II. a III. stupněm, může být stejně motivující brát si blízké zpět domů. Hrají tam samozřejmě roli i jiné faktory. Sám jsem zvědav, zdali se takový trend potvrdí. Já jsem spíše skeptický, ale žádná analýza nebo studie nám k tomu představena nebyla.

Navýšení peněz v domácím prostředí je např. podle předsedy NRZP Krásy správné, ale přidání by mělo být při nedostatku financí rovnoměrné a nemělo by upřednostňovat žádnou skupinu příjemců. Jaký máte názor vy?

Samozřejmě ano, my jsme tedy navrhovali o mnoho menší částky, které rychle reagovaly na konsolidační balíček vlády, který například vzal pečujícím lidem i slevu na manžela či manželku. Chtěli jsme navýšení už od 1.1.2024. To, že bude takto skokové a nekoncepční, jsme tedy nepředpokládali, je to tlak opozice na vládu – nicméně ale až od 1.7. a bude opravdu rozděleno nerovnoměrně.

I přes výrazné navýšení příspěvku ve IV. plus stupni nebudou peníze stačit na potřebný počet hodin asistence, a stát nadále bude některé příjemce dotovat. V jaké fázi je projekt pátého stupně?

Ten stupeň IV plus tak trochu ten pátý kopíruje, a je to doufám jen systémová předzvěst toho, abychom udělali reformu příspěvku na péči. Pokud nás pacient v ústavní péči na zdravotním lůžku JIP stojí statisíce a mohl by být doma s rodinou za zlomek té částky, jsem pro pátý stupeň. Potřebujeme ale studii, koho by se to týkalo.

Příspěvek na péči dnes přispívá k řešení dvou zcela odlišných sociálních situací – jednak přispívá částečně ke krytí provozních výdajů poskytovatelů sociálních služeb, jednak je částečně i formou hmotného zabezpečení pečujících osob. Je zřejmé, že dvě takto odlišné sociální situace nelze řešit jednou sociální dávkou.  Nebylo by efektivnější místo úvah o zavedení pátého stupně příspěvku komplexně změnit systém financování sociálních služeb?

Ano, je to logické. Musíme se zamyslet do budoucna nad víceletým financováním, nad jistotou poskytovatelů sociálních služeb a v rámci demografie a udržitelnosti nad větším zapojením rodin. Musíme řešit stárnutí populace jak u poskytovatelů, tak neformálních pečujících. Tlak do budoucna nejen na sociální služby, ale i na zdravotnictví bude markantní.

V nedávné diskuzi s ministrem Jurečkou na Primě jste koaliční návrhy nazval „salámovou metodou“.  Jaká je komunikace s vládou?

MPSV s panem ministrem přichází každý týden s nějakou novinkou, která je nedodělaná nebo zkrátka jen tak na půl. Jen v posledních týdnech představil spojování 4 dávek do jedné, navýšení příspěvku na péči a změnu v důchodech u náročných profesí. Něco ještě není ani v paragrafovém znění, příspěvek dopadl, jak dopadl a důchodovou reformu nakonec bude po našem setkání mediovat prezident Pavel. Salámová metoda, která se používá u důchodů, nakonec znamená, že současnému seniorovi se postupně změnily podmínky odchodu do důchodu po výši jeho výplaty. Proto jsem to chtěl v kontextu, v mašličkách, stejně jako příspěvek na péči. Poněvadž díky tomuto krájení nakonec neuvidíme, co jednotlivé kroky udělají na jeho konci.

Děkujeme za rozhovor.                LENKA KAPLANOVÁ, LADISLAV PRŮŠA

(Autorizováno 14.3.2024)