DOPORUČUJEME ZAJÍMAVOU DIPLOMOVOU PRÁCI

Zajímavou diplomovou práci naší redakci představila Lenka Kurovská. Obhájila ji v roce 2023 na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy a její název je Podněty pro duchovní péči o osoby se získaným poškozením mozku.  Požádali jsme ji o krátké představení hlavních myšlenek této práce.

Jaké bylo hlavní téma vaší diplomové práce?

V práci jsem se zaměřovala na vhodné intervence duchovní péče o osoby se získaným poškozením mozku (dále ZPM). Vycházela jsem z toho, že ZPM je nenadálá situace, která se neočekávaně a s velkou silou promítá do všech oblastí lidského života. To s sebou přináší i existenciálně spirituální otázky.  Nejprve jsem se věnovala tomu, jak ZPM definovat. Vymezila jsem ho oproti onemocněním dědičným, vrozeným či degenerativním. Představila jsem následky, jako jsou pohybová a smyslová omezení, oslabení kognitivních funkcí, řeči, změny v emocích a chování. Tyto důsledky jsem, spolu s vlivy okolí, vzala v úvahu při popisu toho, čím člověk a lidé kolem něj v jednotlivých fázích po úraze či mozkové příhodě procházejí. Cílem práce bylo představit možnosti uzpůsobení duchovní péče tak, aby nabídka blízkosti byla pro lidi se ZPM srozumitelná a podporovala je na jejich nelehké životní cestě.

Co si máme představit pod pojmem duchovní péče?

O duchovní péči jsem uvažovala spíše jako o doprovázení, které pomáhá s hledáním smyslu a zdoláváním životních obtíží. Sepsáním jsem chtěla nabídnout vodítko možných přístupů těm, kteří se v roli duchovně doprovázejícího ocitnou. Pro hlubší pochopení problematiky jsem vyhledala studie, které se zaměřovaly na vliv spirituality a religiozity na fyzické a duševní zdraví a na vyrovnávání se s nepříznivými okolnostmi souvisejícími se zdravotním stavem, léčbou a rehabilitací. Výzkumníky v nich zajímaly postoje, přesvědčení, zkušenosti, prožívání, vliv modlitby, návštěvnosti bohoslužeb a vnímané dostupnosti sociální opory u dotazovaných.  Z většiny studií vyplývá, že duchovní a náboženské přesvědčení je důležitým zdrojem podpory, naděje a odolnosti pro osoby vyrovnávající se s dlouhodobými následky ZPM. Výzkumy naznačují, že důležitou cestou může být školení zdravotně sociálního personálu v různých přístupech k integraci spirituality klientů/pacientů a rodin do poskytovaných služeb.

Může duchovní péče pomoci i pacientům/klientům, kteří jsou nevěřící?

Samozřejmě, duchovní péčí se rozumí především nabídka blízkosti, která vede k posílení toho, co je v životě člověka hluboké, nosné a cenné. Studie prokázaly, že lidé mohou být přesvědčeni o tom, že si své zranění či příhodu způsobili sami nebo že si ho dokonce zasloužili, je pro ně trestem shůry. Zde může duchovně doprovázející pomoci s přerámováním přesvědčení a nalezením naděje a přijetí. Může také doprovázeného jemně směřovat k hledání skrytých darů a duchovních zdrojů odolnosti a vděčnosti. K duchovní péči neodmyslitelně patří modlitba. Tu je potřeba umět přizpůsobit lidem s kognitivním deficitem či poruchou řeči, protože pro ně bývá leckdy obtížné ji formulovat vlastními slovy. Autoři doporučení zmiňují vhodnost intervencí prostřednictvím umění, přizpůsobených forem doteku a neverbální komunikace.

Jaké další znalosti by měl mít duchovní doprovázející konkrétně u osob se ZPM?

Kromě základních pilířů duchovního doprovázení se mu hodí znalost některých principů muzikoterapie, arteterapie a storytellingu. Umělecké vyjádření pomáhá v člověku otevírat prostor, ve kterém lze vlastní spiritualitu objevovat a zkoumat. Duchovní péče je v mnoha svých aspektech propojená s tělesností. V této souvislosti se v některých případech doporučuje využít prvků konceptu bazální stimulace, která zprostředkovává doprovázenému známé podněty z jeho dosavadního života. Důležité jsou především ty, které mohou prohloubit jeho pocity jistoty a důvěry, a zaměřit se na zdroje a copingové strategie, které se osvědčily v minulosti. S tím pomáhá rovněž reminiscenční terapie.

Čím by vaše práce mohla prospět péči o postižené?

Osobně bych byla ráda, kdyby duchovní péče byla běžnou součástí služeb nabízených v neurorehabilitaci. Jelikož v koordinovaném rehabilitačním procesu je kladen důraz na dosažení maximální možné kvality života ve všech aspektech, obeznámenost personálu s tématy spirituality by byla nanejvýš žádoucí. Komplexní péče by pak skutečně zohledňovala všechny dimenze člověka – tělesnou, duševní, sociální a duchovní.

Diplomovou práci najdete na www.rezidencnipece.cz/Důležité dokumenty ke stažení