Dohodovací řízení je jak perský trh

V letošním roce se poprvé zúčastnili Dohodovacího řízení o úhradách na příští rok i zástupci odbornosti 913. O výsledcích těchto jednání jsme diskutovali s pověřeným zástupcem odborné společnosti Gratia futurum 913 Ing. Petrem Boťanským.

Můžete nejprve objasnit, co je dohodovací řízení?

Nejprve si dovolím připomenout, že doposud se jednání o úhradách pro odbornost 913 odehrávala mimo dohodovací řízení, a to vždy na podzim a začátkem každého roku, kdy jsme úhrady vyjednávali samostatně s každou zdravotní pojišťovnou. Tento princip nám přišel praktičtější, protože pojišťovny již měly představu o svých finančních možnostech. Tím, že se všichni poskytovatelé ošetřovatelské péče v odbornosti 913 stanou nejdéle k 1. 1. 2027 poskytovateli zdravotních služeb, změnil se způsob vyjednávání úhrad na účast v dohodovacím řízení. To je zákonem o veřejném zdravotním pojištění nastavený systém jednání zástupců zdravotních pojišťoven a zástupců poskytovatelů zdravotní péče o způsobu a výši úhrad na následující rok. Má svůj Jednací řád a termíny pro jeho průběh. Začíná koncem ledna zahajovacím jednáním, následují jednání analytické komise, která poskytuje data za předchozí období a predikci vývoje výnosů veřejného zdravotního pojištění, poté se pokračuje jednáním zástupců zdravotních pojišťoven a zástupců poskytovatelů zdravotní péče po jednotlivých segmentech a končí se závěrečným projednáním a schválením nebo neschválením dohod o způsobu a výši úhrad v jednotlivých segmentech. Ze zákona musí být ukončeno vždy do 30. června. Úhrady pro odbornost 913 byly letos projednávány poprvé a nejprve muselo být rozhodnuto o tom, jestli budou projednávány samostatně, tedy že by vznikl nový segment, nebo jestli bude odbornost 913 přiřazena k jinému segmentu.

A jak to dopadlo?

Měli jsme společně s APSS ČR zájem o vytvoření samostatného segmentu pro odbornost 913. Ministerstvo zdravotnictví ČR v tomto duchu připravilo i program zahajovacího jednání. O vzniku samostatného segmentu se hlasovalo, přičemž jeho vznik neprošel ani hlasy zdravotních pojišťoven, když jen jedna z nich měla zájem o jeho vytvoření a ostatní byly proti, tak ani hlasy zástupců poskytovatelů v ostatních, již fungujících, segmentech. Mandátová komise poté rozhodla o tom, že odbornost 913 bude přiřazena do segmentu domácí péče, v němž jsou odbornosti 914 sestra pro péči v psychiatrii, 916 nutriční terapeut, 921 porodní asistentka, 925 domácí péče a 926 domácí paliativní péče o pacienta v terminálním stavu. Poskytovatelé, kteří poskytují zdravotní služby souběžně, především v odbornosti 913 a 925, a dali plné moci zástupcům v obou odbornostech, tak o jednu plnou moc přišli, protože se do počtu hlasů počítala jen plná moc vystavená později.

Zmínil jste, že za jednotlivé segmenty vyjednávají zástupci poskytovatelů v tomto segmentu. Kdo vyjednával za odbornost 913?

Odbornost 913 zastupovalo celkem 9 organizací, přičemž jejich počet ovlivnilo to přiřazení odbornosti 913 do segmentu domácí péče a duplicity některých plných mocí. Nejvíce plných mocí, a to 304, měla Asociace poskytovatelů ČR. Naše odborná společnost měla 54 plných mocí a Charita ČR 35 plných mocí. Pak už se jednalo pouze o zástupce s jedním až třemi hlasy, jenž měli plné moci od poskytovatelů, kteří kromě odbornosti 913 poskytují i domácí péči v odbornosti 925. Jedná se o Asociaci domácí péče, Asociaci soukromých poskytovatelů zdravotních služeb, Českou asociaci sester, Fórum mobilních hospiců a Grémium managerů domácí péče.

Jak probíhalo dohodovací řízení?

Ještě před prvním jednáním se zdravotními pojišťovnami si musí každý segment zvolit svého koordinátora, který zajišťuje především administrativní servis pro všechny zástupce poskytovatelů tohoto segmentu. Vzhledem k tomu, že APSS ČR měla skoro polovinu plných mocí z celého segmentu, byl koordinátorem segmentu domácí péče zvolen viceprezident APSS ČR Ing. Vladimír Vopelka. Zároveň jsme se na prvním jednání dohodli, že se domácí péče a ostatní odbornosti nemusí bát, že bychom chtěli pro odbornost 913 získat něco navíc na jejich úkor. Pokud totiž nebude fungovat terénní zdravotní péče, budeme v pobytových zařízeních přehlceni zájemci o naše služby. V případě velké krize v terénní domácí péči by pak mohly být zahlceny i nemocnice. Také jsme si stanovili teze, s jakými půjdeme do jednání o úhradách jak v odbornosti 913, tak v ostatních odbornostech. Některé z tezí jsme však museli opustit hned po úvodním jednání se zdravotními pojišťovnami.

Jak to? Požadavky v tezích byly tak moc velké, že se zdravotním pojišťovnám nevešly do jejich představ?

Ano, máte pravdu. Podle informací od lidí, kteří se pravidelně zúčastňují dohodovacích řízení, probíhají první společná jednání tak, že poskytovatelé předloží své maximalistické požadavky a zdravotní pojišťovny své minimalistické požadavky. A pak se jako na perském trhu přítomní pokoušejí ústupky na jedné i druhé straně dojít k nějaké dohodě. My jsme se například hned na prvním jednání dozvěděli, že pokud dojde v příštím roce k navýšení odvodů za státní pojištěnce o cca 25 mld. Kč, pak můžeme počítat s průměrným navýšením úhrad o 2 % ve všech segmentech a o 4 % v segmentech, které si Ministerstvo zdravotnictví stanovilo jako prioritní. Domácí péče i odbornost 913 naštěstí patří mezi ty prioritizované. Nicméně aby to nebylo zadarmo, tak pojišťovny vymyslely, že by se snížil počet pojištěnců, při nichž se úhrady neregulují, ze stávajících 30 osob na pouhých 10 osob.

Jestli to dobře chápu, tak by ale v mnoha pobytových zařízeních mohlo dojít ke snížení úhrad díky regulaci?

Opět máte pravdu. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny dlouhodobě kritizují regulaci až nad 30 pojištěnců. Na tomto systému totiž „vydělává“ jen VZP. Zejména u menších pojišťoven totiž může jít o potencionální regulaci jen v jednotkách poskytovatelů. S APSS ČR a Charitou ČR jsme se dohodli, že se budeme snažit udržet počet 30 pojištěnců bez regulace.

A co dalšího vám pojišťovny sdělily?

Bylo to trošku komické. Máte termín, do kdy se máte dohodnout na způsobu úhrad, ale zdravotní pojišťovny až do posledního dne nevěděly, co nám vlastně mohou nabídnout, protože nevěděly, jaké budou jejich příjmy. Nakonec tedy na poslední chvíli připravily jejich společný návrh, který by ale platil jen za předpokladu, že se do systému veřejného zdravotního pojištění přidá přes navýšení plateb za státní pojištěnce oněch slíbených 25 mld. Kč. Z jejich návrhu jsme ale byli zklamáni, protože by podle něj došlo k trojitému zvýšení regulace úhrad v odbornosti 913. Pojišťovny totiž nabízely zvýšení základní hodnoty bodu, ale při zachování stávající minimální hodnoty bodu ve výši 1,00 Kč. Došlo by tedy ke zvětšení rozpětí pro regulaci. Dále nabídly regulaci, jak už jsem říkal, v případě, kdy by poskytovatel vykázal více než 10 pojištěnců a růstový koeficient nabídly nižší, než by byl předpokládaný nárůst úhrad. Tento návrh jsme proto odmítli a připravili jsme vlastní návrhy.

Návrhy? Ze strany segmentu tedy nebyla shoda na jednom návrhu?

Ne, naopak. Oba návrhy byly odsouhlaseny segmentem skoro jednohlasně. Pouze někteří zástupci domácích péčí se zdrželi hlasování. Každý z těch návrhů totiž nabízel zdravotním pojišťovnám jiné možnosti pro dohodu.

Jak na tyto návrhy reagovaly zdravotní pojišťovny?

Vcelku vstřícně. Myslím si, že samy moc dobře věděly, že ten jejich návrh nemůžeme přijmout a ani se o něm na posledním jednání nehlasovalo. Nakonec byl jeden z návrhů odsouhlasen jednohlasně jak zástupci zdravotních pojišťoven, tak zástupci poskytovatelů. Parametry se ale ještě mohou změnit, pokud by se, jak jsem již říkal, platby za státní pojištěnce nezvýšily o oněch 25 mld. Kč.

Jak se tato dohoda reálně projeví v úhradách v roce 2027?

V roce 2027 dojde k meziročnímu navýšení úhrad o cca 3 % při stejné frekvenci výkonů jako v roce 2026. Úhrady mezi roky 2025 a 2027 by se při stejné frekvenci výkonů navýšily o necelých 5 %. Tomu odpovídá koeficient růstu v regulačním vzorci, jenž má hodnotu 1,05. Díky navýšení minimální hodnoty bodu na 1,03 Kč se mírně zmenší prostor pro regulaci, a to z cca 18 % na cca 16,3 % u základní hodnoty bodu, resp. z cca 19,3 % na cca 17,6 % u zvýšené hodnoty bodu. Zůstane zachováno i neuplatnění regulace při ošetření maximálně 30 pojištěnců v roce 2025 nebo v roce 2027. No a v neposlední řadě zůstává možnost navýšit základní hodnotu bodu o 2 haléře při ošetření více než 25 % pojištěnců s vybranými diagnózami. Žádné další bonifikace zdravotní pojišťovny nepřipustily.

Takže se nakonec naplnila vaše slova o perském trhu a dohadování o halířích.

Ano. Nicméně APSS ČR nám i zdravotním pojišťovnám představila svou vizi o paušální úhradě dle kategorie pojištěnce. Podle této vize by mělo vzniknout 5 kategorií našich klientů podle toho, jaké jsou jejich potřeby ošetřovatelské péče a zdravotní pojišťovny by nám platily za tzv. lůžkoden, obdobně jako v nemocnicích. Zatím jsme k tomu od APSS ČR ale neobdrželi žádnou analýzu pro rozdělení našich klientů do jednotlivých kategorií a ani žádný odhad změn v úhradách jak za všechny poskytovatele odbornosti 913, tak i za jednotlivá pobytová zařízení. Zájem o spolupráci na této vizi mají ale i zdravotní pojišťovny.

Jak reálné je nastavení a schválení paušálů?

Aby byly tyto paušální platby správně nastaveny, včetně správného popisu kategorií pojištěnců, bude muset uběhnout ještě hodně času a bude se muset provést mnoho analýz. My jsme si to v naší odborné společnosti v minulosti sami vyzkoušeli, když jsme na podnět Ministerstva zdravotnictví a na základě dat z dotazníku poskytovatelů zkoušeli modelovat paušální úhrady. Nakonec jsme skončili jen u návrhu paušální měsíční platby za podávání léků per os, protože u ostatních výkonů by paušalizace vždy někoho zvýhodňovala a někoho naopak poškozovala. Když následně náš návrh ověřoval na svých datech ÚZIS, dospěl téměř ke stejné hodnotě paušálu jako my. Bohužel tento paušál neprošel, protože odhadované zvýšení úhrad za tento paušál by činilo cca 600 až 800 mil. Kč za rok. Doufáme tedy, že tyto nově připravované paušály přinesou skutečné navýšení úhrad, a ne jenom přerozdělení stávajícího objemu financí, který nepokrývá skutečné náklady spojené s poskytováním ošetřovatelské péče v pobytových zařízeních sociálních služeb.

Děkuji za rozhovor. LENKA KAPLANOVÁ