K efektivnějšímu hospodaření s odpady stačí malý krok

Domov seniorů Nové Strašecí je umístěn v rozlehlé zahradě asi 200 m od centra města, které se nachází v překrásné oblasti křivoklátských lesů a toku řeky Berounky. Je křižovatkou mezi Kladnem a Rakovníkem. Domov je příspěvkovou organizací Středočeského kraje.

Organizace poskytuje tři sociální služby – Domov pro seniory a Domov pro osoby se zvláštním režimem - Domov Pohoda a Domov Oáza a Terénní pečovatelskou službu Čtyřlístek. Zároveň realizuje projekt Středočeského kraje POSEZ – POmoc SEniorům a Zdravotně postiženým.

Služby zde využívá více než 120 klientů v Domově a 68 v terénu. Senioři rádi relaxují v rozlehlé zahradě, kde mají i možnost pěstovat zeleninu, ovoce a bylinky ve velkém skleníku i ve zvýšených záhonech. Pěstované zelenině prospívá i organické hnojivo z elektrického kompostéru, který domov vloni pořídil. O zkušenost s využitím kompostéru jsme požádali Miroslava Kougla, technika domova.

ELEKTRICKÝ KOMPOSTÉR NA ZBYTKY POTRAVIN – výsledkem je organické hnojivo (viz. kbelík)

Jaké byly hlavní důvody pro pořízení elektrického kompostéru?

Likvidaci gastroodpadu jsme v našem zařízení řešili kuchyňským drtičem a odvodem do kanalizace přes tukový lapol. U tohoto způsobu likvidace gastroodpadu byly největší pravidelné náklady na vyvážení tukového lapolu. Vše fungovalo relativně bez problémů až do doby, než se k nám kanalizací začali z města stahovat potkani. Jejich výskyt se zvyšoval, opakovaná opatření ve spolupráci s deratizační firmou nepomáhala. Přechodně jsme nechali gastroodpad odvážet firmou provozující odpadové hospodářství, jenže tam se měsíční náklady na odvoz a likvidaci pohybovaly kolem 10.000 Kč. Proto jsme hledali i jiná řešení, a jako nejvhodnější se ukázalo pořízení elektrického kompostéru.

Přinesl vám kompostér nějaké výhody?

Pořízení elektrického kompostéru nám pomohlo vyřešit výše zmíněné problémy. Nakládání a manipulace s gastroodpadem je nyní hygieničtější a jednodušší. Gastroodpad se redukuje cca o 80% a mění se na organické hnojivo. To používáme při pěstování zeleniny a bylinek ve vyvýšených záhonech, ve skleníkách, i při údržbě parku a travnatých ploch. Přebytky hnojiva jsou pak příjemným bonusem pro naše zaměstnance.

Jaké máte zkušenosti s kompostérem?

O kompostér je samozřejmě potřeba pečovat a provádět údržbu. To jsme se museli naučit. Je vhodnější gastroodpad doplňovat průběžně, kompostér se denně kontroluje, vybírá dle potřeby. Máme typ GG10, který zvládne zpracovat cca 27 kg odpadu denně, některé dny je to na hraně – záleží na tom, kolik gastroodpadu máme, a jaký je. Co se týká provozních nákladů, hlavně spotřeby elektrické energie, je to porovnatelné s náklady na likvidaci dle původní námi používané varianty, tzn. provoz drtiče a vývoz tukového lapolu. Pokud to mám porovnat s náklady na odvoz a likvidaci gastroodpadu firmou, zde je to samozřejmě neporovnatelně výhodnější, a v tomto případě je návratnost pořizovacích nákladů někde kolem tří let.

Doporučili byste i jiným zařízením pořízení kompostéru?

Pokud má někdo podobné problémy s gastroodpadem, jaké jsme měli v našem zařízení, je pořízení elektrického kompostéru vhodné řešení. Je však potřeba zvážit všechny okolnosti, např. množství a druh vyprodukovaného odpadu, vhodný prostor na umístění kompostéru, zatížení personálu apod. Pokud by o tom někdo uvažoval, je vhodné vidět kompostér v provozu a zjistit si vše předem. Je možnost osobně navštívit naše zařízení a poznat využití kompostéru.