PERSONÁLNÍ OBSAZENÍ OVLIVŇUJE KVALITU PÉČE

Redakce se setkala s dotazy, zda je v zákoně někde uvedeno, kolik zaměstnanců, na jakém oddělení a při jakém počtu klientů musí být na směně. Tzv. personální standardy, obvyklé u našich zahraničních sousedů, zatím u nás stanoveny nejsou. Měly by být součástí novely zákona o sociálních službách, na níž pracuje MPSV ČR. Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil ve zdravotnictví i v sociálních službách trvá, a zařízení musejí zvlášť v době dovolených mnohdy improvizovat. Často tak dochází k přetěžování personálu, ne moc dobře placeného.

Citace ze sítí: Bohužel, pokud to zákon neurči, nikdy a nikde to lepší nebude. Je to na úkor klientů a našeho zdraví. Když to zjednoduším, tak se vyčůrám doma, než jdu do práce, a pak zase až dojdu z práce večer, po 12 hodinách, neboť v práci v práci na to není čas.

Redakce oslovila některé poskytovatele těmito otázkami:

1.     Prospěly by kvalitě poskytování sociálních služeb zákonně stanovené personální standardy?

2.     Jak řešíte obsazování směn ve vašem zařízení?

3.     Jaký je u vás počet pracovníků na počet klientů? Jaký počet byste považovali za optimální?

4.     Máte pomůcky ke snížení fyzické námahy a využívá je personál?

5.     Využíváte zkrácené úvazky a zaměstnance na dohody o provedení práce?

6.     Vypomáhají běžně aktivizační pracovníci? A s čím?

7.     Důležité jsou i vztahy na pracovišti. Máte v tomto směru nějaké problémy?

Bc. Lenka Selinger Hasnedlová, NOVUM DOMICILIUM z.ú.,

1. Personální standardy by kvalitě sociálních služeb prospěly pouze v tom případě, kdy by každý registrovaný poskytovatel bez ohledu na to, zda je či není zařazen do krajské sítě poskytovatelů sociálních služeb, měl státem garantovány prostředky na mzdy tohoto požadovaného počtu zaměstnanců. Ať by to bylo formou dotace na platy nebo obnovení platby za lůžko a den.

Pokud by poskytovatel neměl garantované finanční prostředky na mzdy, ztratily by personální standardy smysl. Byly by pouze dalším „plácnutím do vody“.

2. V současné době se potýkáme s nedostatkem všeobecných sester. Vzhledem k tomu, že jsou dovolené, je obsazení směn velmi náročné, využíváme zájem studentů zdravotní školy a studijního oboru pečovatele o letní brigády. Pokryjí nám činnosti, které mohou podle zákoníku práce vykonávat.

3. V našem domově máme 25 klientů, z toho poskytujeme péči 19 klientům s různým stupněm a typem demence. Poskytujeme paliativní péči. Ve všední den slouží od 7 do 19 hodin 1 všeobecná sestra, 3-4 pracovníci v sociálních službách, 1 aktivizační pracovník od 7 do 15.30 a druhý od 9 do 13 hodin. Víkendy a svátky slouží od 7 do 19 hodin 1 všeobecná sestra, 3-4 pracovníci v sociálních službách. Noční služby slouží 1 všeobecná sestra a 1 pracovník v sociálních službách. Pokud není možné z personálních důvodů obsadit na noční službu všeobecnou sestru, slouží 2 pracovníci v sociálních službách a všeobecná sestra slouží příslužbu od 19 do 22 hodin, poté je na „telefonu“. V případě zhoršení zdravotního stavu má sestra možnost v domově přespat a zůstává po celou noc.

4. Máme zvedací zařízení, je využíváno minimálně.

5. Ano. Pracovníci na dohody tvoří velkou část zdravotního personálu.

6. Aktivizační pracovnice v našem domově vypomáhají s přípravou stravy, pokud je potřeba, v případě nouze se zapojí do přímé péče.

7. Občas se vyskytnou tak jako ve všech týmech a kolektivech „rozvraceči“, kteří jsou nespokojení. Tak to bohužel bylo, je a bude. Mám občas pocit, že těmto lidem tak trošku nedostatek pracovníků v sociálních službách „nahrává“.

Ing. Hana Hlaváčková, ředitelka Domova pro seniory Havlíčkův Brod, p.o.

1. Ano, protože personální obsazení má určitě vliv na kvalitu péče. Pokud je počet personálu optimální, může být poskytována kvalitnější péče než při nízkém personálním obsazení.

2. V našem zařízení máme dle našeho názoru celkem dostatek pracovníků v přímé péči a většinou se nám daří obsazovat i pozice např. při pracovních neschopnostech. Na oddělení o průměrné velikosti 38 lůžek slouží ve směně vždy jedna zdravotní sestra, s ní cca 5 - 6 pracovníků v přímé péči a 1 – 2 aktivizační pracovnice, v noci 1 sestra a 1 pečovatelka. Oddělení DZR bývá personálně obsazeno o něco více než DPS. 

3. Na 184 klientů máme obsazeno 31,5 úvazku sester, 5,875 úvazku sociálních pracovnic, 71,7 úvazků pečovatelek a pečovatelů a 6,2 úvazků aktivizačních pracovnic a pracovníků. Mimoto zaměstnáváme na všech úsecích pracovníky na DPP a DPČ, kteří nám vykrývají případné pracovní neschopnosti či zkrácené úvazky a odpracují v souhrnu několik úvazků za rok (cca 7 – 8). Tento počet pracovníků považujeme za celkem optimální a doufáme, že se nám s tímto počtem pracovníků daří poskytovat kvalitní sociální službu.

4. Ano, pomůcky máme a personál je využívá.

5. Ano, zkrácené úvazky umožňujeme a pracovníci je využívají napříč všemi profesemi. Rovněž využíváme práce na DPP a DPČ.

6. Běžně ne, ale občas vypomáhají s doprovody na výjezdy, s podáváním stravy, výjimečně i s přímou péčí.

7. V poslední době se nám zdá, že se vztahy na odděleních komplikují a zhoršují. Využíváme supervizi, snažíme se pracovníkům pomáhat, ale ve velkém kolektivu se to ne vždy dobře daří. Také se nám v poslední době v zaměstnání občas vyskytují psychicky labilnější jedinci a z důvodu nedostatku zájemců o práci není vždy možnost je nahradit jinými pracovníky.

Ing. Jiří Procházka, ředitel Domova pro zrakově postižené Palata, Praha

1. V legislativě je definován rozsah služeb, avšak není zde určen objem poskytované služby, z které vychází objem práce pro personál.  Každý poskytovatel má jinou strukturu uživatelů, která se také průběžně mění.  MPSV také nedisponuje daty o objemech práce, a proto je nereálné objektivně stanovit personální standardy. Za této situace stanovení personálních standardů nepřispěje ke kvalitě poskytování sociálních služeb. Sledovat objem poskytované práce, plánování struktury a počtu pracovních pozic je odpovědností managementu organizace. K tomu by si mělo vedení vytvořit vhodné nástroje a s jejich pomocí vyhodnocovat vývoj objemu práce.

2. Máme dlouhodobý plán směn, který je průběžně vedoucími pracovníky aktualizován.

3. Optimální počet pracovníků je dán nikoliv počtem klientů, ale objemem realizované péče. Každý úkon péče má časovou dotaci a realizací péče sledujeme dlouhodobě objem práce. Informace o objemu vykonané práce máme jak za klienta, tak i za jednotlivé pracovníky.   Na základě těchto dat stanovujeme potřebný počet pracovníků. Kapacita zařízení je 125 lůžek. Na denní směně aktuálně poskytuje sociální službu 13 PSS přímé péče a 8 PSS zajišťujících aktivizaci a dále 5 všeobecných sester. V noční směně 4 PSS přímé péče a 1 všeobecná sestra.

4. Ano, máme celou řadu pomůcek pro snížení fyzické námahy. Sledujeme jejich využívání a v případě potřeby jejich počet doplňujeme. Personál je průběžně školen a podporován v jejich používání. Každý pracovník pracující přímo s klientem absolvuje u nás kurz kinestetiky, kde získá dovednosti k ochraně svého pohybového aparátu.

5. Pracovní úvazky kratší než 0,75 u pracovníků v přímém kontaktu s klienty u nás nevyužíváme a totéž i DPP. Při kratším úvazku jsou tito pracovníci méně často v kontaktu s klienty a důsledkem je kolísání kvality individuální péče.

6. V pracovních špičkách se běžně aktivizační pracovníci zapojují do různých činností. Zejména se jedná o pomoc s podáváním stravy, doprovody a někteří i v krizových situacích pomáhají s hygienou.

7. Dobré vztahy na pracovišti jsou pro nás velmi důležité a jsou součástí firemní kultury. Pokud se vyskytne problém, je na všech úrovních řízení vhodně řešen.

Jan Výborný, ředitel Domova blahoslavené Bronislavy, Humpolec

1. Citlivě nastavené, ano

2. Obtížně, hlavně o dovolených či nemocech

3. 21 celkových zaměstnanců na 33 klientů, resp. 9 PvSS a 3 VZS

4. Moc ne, omezuje nás málo prostoru

5. Ano

6. Aktivizační pracovníky de fakto nemáme

7. Vztahové problémy jsou všude, bohužel i v našem malém kolektivu.

Poznámka: Na náš počet nám vychází jeden PvSS na noční službu. Pokud by ve standardech bylo nastaveno více pracovníků na noční službu, pak by to znamenalo výrazné zvýšení nejen potřeby pracovníků, ale pochopitelně i potřebných peněz. Přes pracovní den nám vychází 3 PvSS a 1 VZS na 33 klientů. O víkendech 2 PvSS a 1 VZS. To mi přijde v rovnováze. Pokud by standardy neúměrně navýšily stavy, šlo by o zdražení služby. Je otázka, zda-li si toto může státní rozpočet dovolit. Je ale pravdou, že vím o mnoha daleko větších poskytovatelích, kde zdaleka není naplněna ani tato naše skutečnost a pracovníků je tam mnohem méně. Tam jde skutečně o život a psychické i fyzické zdraví.   

Mgr. Lenka Raadová, MBA, ředitelka Městské správy sociálních služeb Kadaň

1.     Domnívám se, že otázka person. standardů není až tak jednoduchá, vždy se potřebnost odvíjí od momentálního složení klientů, které se může zařízení od zařízení dost výrazně lišit. Nicméně určité nepodkročitelné minimum by stanoveno být mělo (možná v nějakém poměru vůči počtu klientů dle PnP).

2.     V ideálním případě (bez pracovních neschopností, obzvláště dlouhodobých) je u nás obsazení směn dostačující. Bohužel ideální podmínky jsou spíše méně časté než oslabené směny.

3.     Opět odpovím dle ideálního stavu. V tomto případě, nepočítám-li zdravotní sestry, ale pouze PSS, aktivizační a mobilizační pracovníky (ti však též část směny vypomáhají v provozu), tak máme plánováno na 100 klientů 11 PSS, to je 9,09 klienta na 1 PSS, ale ve skutečnosti jich bývá 10 (tj. na 1 PSS 10 klientů), někdy i 9. Ovšem s tím, že některé PSS jsou pouze na ranní směnu. Sobota, neděle a též noční jsou při jiné obsazenosti. Optimem bych považovala 6 klientů na 1 PSS (mluvíme-li o klientech ve III. a IV. stupni PnP).

4.     Pomůcek máme velmi mnoho – od zvedáků, mobilních van, různých přesouvacích podložek, „rudlíků“ atd. Personál veškeré pomůcky využívá, nic nestojí nikde zbytečně.

5.     Dohody o provedení práce využíváme ve větší míře, obzvláště v období dovolených či v případě většího počtu dlouhodobých pracovních neschopností. Ve školním roce míváme 1 - 2 studenty na odborné praxe. Zkrácené úvazky nevyužíváme.

6.     Aktivizační (a mobilizační) pracovníci pomáhají především v jídelně při podávání jídel, pokud je velký výpadek personálu, tak někdy odslouží směnu i v péči.

7.     Čas od času se nějaký problém vyskytne, řešíme formou supervizí.

Ing. Luboš Trojna, ředitel Městské správy sociálních služeb v Mostě

1. Zákonně stanovené personální standardy mohou zlepšit kvalitu poskytování sociálních služeb v mnoha ohledech. Bezpečnost a péče: Stanovení minimálního personálního obsazení může zajistit, že pracovníci v sociálních službách budou mít dostatečný čas a dovednosti k poskytování bezpečné a kvalitní péče klientům. Kvalita služeb: S vyšším počtem kvalifikovaných pracovníků mohou být sociální služby lépe plánovány a poskytovány, což zvyšuje celkovou kvalitu služeb.

Stanovení personálního standardu je však jen jedním aspektem vedoucím k ovlivnění kvality služby. Zásadní je, aby tito pracovníci byli na trhu práce k dispozici. Primárním úkolem před stanovením personálního standardu by tedy mělo být zajistit takové prostředí na trhu práce, které bude schopné generovat pracovníky pro naplnění personálního standardu. Již nyní je zřejmé, že v oblasti zdravotnických pracovníků, ale i sociálních pracovníků, je situace tristní. Chceme-li kvalitní pracovníky v přímé péči, a to všechny, chceme-li dostatek pracovníků v přímé péči, je třeba i v oblasti PSS věnovat pozornost jejich vzdělání před nástupem do sociálních služeb. Hlavní důraz by měl být kladen na vzdělávání (studijní obory) a zatraktivnění těchto profesí u nastupující generace (podstata a důležitost pomáhajících profesí, pracovní prostředí, finanční ohodnocení atd.).

2. Koordinaci obsazování směn mají ve své náplni práce pracovník v sociálních službách – vedoucí a úsekové sestry. Tito pracovníci jsou zodpovědní za tvorbu měsíčního plánu směn, který je vytvářen v informačním systému Cygnus 2, a to na základě dlouhodobého plánu v kombinaci s individuálními požadavky zaměstnanců, jako jsou dovolenky, náhradní volna, lékařské vyšetření atd.

3. V souhrnu za všechny pobytové služby (zde v zařízení č. 1):

312 klientů/155,5 pracovníků v přímé péči (tj. PSS, SP, zdravotníci):k = 2,00

312 klientů/110 PSS: k = 2,8

OPTIMUM:

312/174,5 pracovníků v přímé péči: k = 1,8

312/129 PSS: k = 2,4

4. Ano (elektrické zvedáky a váhy, závěsný transportní systém, kluzné podložky a prostěradla, laterální lůžka, mobilní sprchovací systém). Sledujeme nové trendy a dovybavujeme. Pomůcky jsou personálem využívány.

5. Ano.

6. Ano. Aktivizační pracovníci úzce spolupracují s úsekem ergoterapie. Vyjma standardních činností provádí zooterapii a aplikují virtuální realitu.

7. Případné dekompenzace v rámci pracovních vztahů jsou standardního charakteru s ohledem na velikost pracovních týmů. Pro předcházení i řešení nastalých nesrovnalostí využíváme aktivně supervize (skupinové i individuální), dále osobní rozhovory s pracovníky, hledání a nalézání vhodných řešení (umožňujeme přestupy na jiná pracoviště v rámci zařízení i organizace atd.).

Miroslava Barešová, ředitelka Domova důchodců Bystřany

1. Domnívám se, že neprospěly, naopak bych nechala na poskytovateli, pružně reagovat na změny v souvislosti se stavy uživatelů nebo organizačními změnami.

2. Uplatňujeme dlouhodobý plán směn s tím, že se přizpůsobuje aktuálnímu stavu. 

3. V přímé péči je 73 zaměstnanců na 197 uživatelů. Optimální stav nelze stanovit. Jiný počet pracovníků je nutný v době hygieny, podávání jídla, jiný v odpoledních hodinách či v noci.

4. Máme podlahové zvedáky, hygienické zvedáky, vaky, podpěry pro stání a vstávání a všechny pomůcky jsou běžně využívány. Zaměstnanci se s nimi naučili pracovat a jejich dostupnost oceňují.

5. Využíváme jak zkrácené úvazky, tak zaměstnance na dohodu. Jedná se třeba o bývalé zaměstnance, kteří mají sníženou pracovní schopnost, odešli do důchodu, nebo studentky, které se osvědčily v rámci praxe.

6. Aktivizační pracovníci neprovádějí hygienické úkony, jinak vypomáhají se vším.

7. Všechno je o komunikaci. Důležitou roli hraje vedoucí zaměstnanec daného pracoviště, aby podřízené řídil, podporoval, motivoval.  Občas se vyskytne „ponorka“, v tom případě nabídneme supervizi.

Mgr. Michaela Konvičná, zástupce ředitele pro sociální služby, Jihoměstská sociální a.s., Praha

1. Personální standardy jsou nedílnou součástí Standardů kvality sociálních služeb, které vychází z Vyhlášky č.505, konkrétně Standard č.9 Personální a organizační zajištění sociální služby a Standard č.10 Profesní rozvoj zaměstnanců. Protože vychází z Vyhlášky, které jsou součástí zákona o sociálních službách, jsou pro každou organizaci poskytující sociální služby povinné a závazné.

2. Vedoucí pracovníci zpracovávají tzv. Dlouhodobý plán, který je na rok. Zaměstnanci tak dopředu vědí, jaké směny budou mít. V případě personální krize nebo výpadku v souvislosti nemoci zaměstnanců, řeší výpomoc vedoucí pracovníci na základě domluvy s jiným zaměstnancem. Pokud „nemá z čeho brát“, vypomáháme si se zaměstnanci navzájem, po domluvě jde na výpomoc zaměstnanec z Domova pro seniory do Pečovatelské služby nebo opačně. V tomto případě se jedná o výpomoc pouze pracovníků v sociálních službách.

3. V Domově pro seniory v průměru jeden pracovník v sociálních službách na 11 klientů. Toto se dá spočítat jen v pobytové službě než ve službě Pečovatelské, kdy je péče sjednávána u každého klienta v jiné frekvenci a úkonech, čísla by byla zavádějící.

4. Ano, používáme zvedáky, zvedací židle, polohovací pomůcky i pomůcky napomáhající přesunu např. z vozíku na postel a opačně. Personál je pravidelně školen, aby pomůcky uměl používat, pracovníci jsou k tomu vedeni, aby pomůcky používali.

5. Ano, v Pečovatelské službě.

6. Máme jen jednu aktivizační pracovnici v Domově pro seniory, vypomáhá při snídaních klientů. I tuto výpomoc vnímáme jako zdroj informací o klientovi a jeho přípravu na aktivitu v ten aktuální den. Aktivizační pracovnice zjišťuje, jak jsou jednotliví klienti na tom zdravotně (jak se cítí) a motivuje je na program v tento den.

7. Snažíme se se zaměstnanci co nejvíc mluvit, občasné mezilidské spory vyplývající z pestrého osobnostního nastavení personálu v týmu řešíme co nejdříve. Povzbuzujeme zaměstnance, aby s problémy a tím, co je tíží s ohledem na vztahy v kolektivu, chodili za nadřízenými a bez obav.

Jako další zdroj možnosti řešení pracovních záležitostí je skupinová nebo individuální supervize nebo možnost konzultace s psycholožkou.

Jednou za rok vyhodnocujeme spokojenost zaměstnanců, jejich připomínky řešíme, mluvíme o nich.