Redakci Rezidenční péče se dostal na stůl „otevřený dopis“ odborné společnosti Gratia Futurum 913, adresovaný prezidentu Asociace poskytovatelů sociálních služeb, Ing. Jiřímu Horeckému, Ph.D., MSc., MBA. Požádali jsme prezidenta Asociace o vyjádření, ale odmítl nás. Protože nestranně zveřejňujeme názory všech poskytovatelů, rozhodli jsme se dopis otisknout. Na dalších stranách najdete názor autora dopisu Ing. Petra Boťanského, a JUDr. Petra Haluzy.  

Vážený pane prezidente,

v únoru loňského roku jsme byli poprvé seznámeni s připravovanými novelami zákona o sociálních službách, zákona o zdravotních službách a zákona o veřejném zdravotním pojištění, jejichž cílem je mimo jiné zavedení tzv. sociálně zdravotních služeb. Součástí těchto novel byla, a doposud je, mimo jiné povinná registrace poskytovatelů pobytových sociálních služeb jako poskytovatelů zdravotních služeb. V původním návrhu byla také mimo jiné zrušena kontraktační povinnost po poskytovatele ošetřovatelské péče v pobytových zařízeních sociálních služeb (dále jen „PZSS“).

V průběhu loňského i letošního roku jsme absolvovali několik jednání jak s předkladateli těchto novel, tak i s Vámi osobně. Všichni jsme se shodli v tom, že vydefinovat novou formu sociálně zdravotní lůžkové péče může být vhodným doplněním stávajícího systému, zvláště pokud toto činíme vzhledem k závazkům ČR daným Evropské komisi. Spolu s námi jste vnímal i rizika spojená s navrhovanými změnami zákonů zasahujícími do současné legislativy upravující podmínky činnosti PZSS a podporoval jste naše úsilí neohrozit navrženými změnami stávající systém, zvláště pak, když tyto změny po nás Evropská komise nepožaduje. Jaké však bylo naše překvapení, když jsme se v letošním dubnovém vydání časopisu „Sociální služby“ v rozhovoru s Vámi dočetli, že: „Mohu odpovědně říci, že tyto připravované změny nebudou představovat pro poskytovatele sociálních služeb žádné ohrožení. Příležitost k pozitivní změně představuje tento návrh v celém systému, pro poskytovatele sociálních služeb to budou spíše nové povinnosti v podobě povinnosti tzv., „zdravotnické registrace“ či nového materiálně technického a personálního standardu.“.

Tento Váš názor nesdílíme a vnímáme celou řadu rizik a ohrožení stávajícího systému poskytování sociálních a zdravotních (ošetřovatelských) služeb v PZSS. V krátkosti zde proto zmíníme jen několik nových povinností, které z našeho pohledu znamenají velmi výrazné ohrožení pro PZSS:

1.) Povinná registrace zdravotnického zařízení

- Nutnost plnění veškerých povinností jak dle zákona o sociálních službách, tak i dle zákona o zdravotních službách vytváří duplicitní, v některých případech vzájemně se vylučující či konfliktní situace, v jejichž důsledku nebude vždy možné posoudit, dle kterého kodexu je zapotřebí postupovat, což může mít za následek soudní spory.

- Zvýšení administrativní zátěže spojené s registrací a plněním administrativních povinností dle zákona o zdravotních službách může znamenat zvýšené osobní náklady PZSS, na které toto zařízení nezíská žádné dodatečné příjmy.

-Povinná registrace k poskytování zdravotních služeb bude mít dopad i do daňové oblasti, kdy poskytovatelé pobytových sociálních služeb budou muset při výpočtu své daňové povinnosti používat tzv. široký základ daně. Opět tak může dojít ke zvýšení administrativních a personálních nákladů PZSS, na něž PZSS nezíská žádné příjmy.

2.) Úpravy v kontraktační povinnosti

Původní „totální“ ztráta kontraktační povinnosti byla předkladateli novel zákonů upravena tak, že zdravotní pojišťovna má možnost po dobu 3 let neuzavřít zvláštní smlouvu s PZSS, s nímž v této době ukončila smluvní vztah „odstoupením, výpovědí nebo jiným obdobným způsobem, sjednaným zvláštní smlouvou podle odstavce 1 nebo stanoveným právním předpisem, z důvodu podstatného opakovaného porušování povinností tohoto poskytovatele souvisejících s poskytováním a úhradou hrazených služeb podle právních předpisů nebo této zvláštní smlouvy…“. Předkladatelé novel zákonů tak částečně akceptovali naše společné připomínky, nicméně i toto ustanovení může být pro PZSS likvidační. Obzvláště ve spojení s nově stanovenou povinností PZSS zajistit klientům poskytování ošetřovatelských služeb (dosud tuto povinnost, stejně jako jiní poskytovatelé zdravotních služeb, PZSS neměla), a to prostřednictvím domácí péče či oznámením zdravotní pojišťovně o nezbytnosti zajištění domácí péče. Pokud se tedy ani PZSS a ani zdravotní pojišťovně nepodaří zajistit potřebnou péči (a všichni víme, že za stávajícího stavu kapacit je to úkol pro zdravotní pojišťovny značně složitý, ne-li zcela nesplnitelný), nastane situace, kdy se klienti budou muset z daného PZSS odstěhovat, čímž zcela jistě dojde k likvidaci daného PZSS. Krajské úřady pak ze dne na den budou řešit umístění těchto klientů, což bude při stávajícím nedostatku kapacit velký problém.

3.) Naplňování zdravotnického personálního standardu PZSS

- Předkladatelé novel zákonů v tezích prováděcích vyhlášek předpokládají personální standard pro odbornost 913, který by měl být v případě povinné registrace jako poskytovatele zdravotních služeb stanoven povinným zaměstnáváním všeobecné sestry se specializací, tedy S3. Jsme překvapeni, že jste během několika dní změnil názor a již to nepovažujete za ohrožující. Ještě na jednání Pracovního týmu Rady hospodářské a sociální dohody dne 13.3.2024 jste totiž odmítal sestru S3 jako personální standard pro odbornost 913. Vnímal jste, stejně jako my, riziko, že ne všechna PZSS tyto sestry zaměstnávají, zvláště malá zařízení propagované EU, a požadoval jste, aby předkladatelé doložili počet PZSS, která tyto sestry nezaměstnávají. Ač jsme tuto informaci požadovali i my na následném jednání při vypořádání připomínek k těmto novelám dne 15.3.2024, doposud jsme je ani přes urgence neobdrželi. Dle našeho odhadu se jedná o 25 až 30 % PZSS.

- Tento personální standard může být ohrožující i pro PZSS, která nyní sestru S3 zaměstnávají. Postačí k tomu, aby tato sestra (případně sestry) ukončily v PZSS pracovní poměr a pokud za ně PZSS v průběhu výpovědní doby nezajistí náhradu, přijde o registraci poskytovatele zdravotních služeb, ačkoli by péče o klienty mohla být zajištěna sestrami s kvalifikací S2 (všeobecná sestra, praktická sestra). V tu chvíli ale pro PZSS opět platí nová povinnost zajistit ošetřovatelskou péči prostřednictvím domácí péče nebo oznámením na zdravotní pojišťovny se všemi případnými důsledky a hrozbami dle odstavce č. 2.).

4.) Naplňování sociálního personálního standardu PZSS

Zavedení personálního standardu bez současné změny ve financování PZSS vnímáme jako velké ohrožení. Důvodová zpráva k novelám však v tomto ohledu pouze uvádí, že „Naplňování minimálního personálního standardu s sebou ponese cca 1,075 miliardy Kč nákladů do veřejných rozpočtů ročně po uplynutí přechodného období.“. Jakým způsobem tedy budou zvýšené osobní náklady PZSS kompenzovány a jestli se jedná o skutečnou výši kompenzací není jasné. Obdobně jako ve zdravotnictví může dojít k situaci, že PZSS budou udržovat personální stavy těsně nad úrovní personálního standardu, protože na více personálu nebudou mít finanční prostředky. Tato situace však bude pro ně více než ohrožující, protože sehnat na pracovním trhu náhradu za zaměstnankyni, která ukončí pracovní poměr, může být v daném místě a čase zcela nereálná. Ztrátou personálního standardu pak dojde k odejmutí registrace pro poskytování nejen sociálních služeb, ale i zdravotních služeb, protože registrace zdravotních služeb u PZSS bude možná až po získání oprávnění k poskytování pobytových sociálních služeb. Klienti tohoto PZSS se tak budou muset třeba i v horizontu několika dnů odstěhovat do jiných PZSS, což zcela jistě neodpovídá standardu poskytování sociálních služeb ve 21. století. PZSS bez registrace a bez klientů je určena k zániku.

5.) Naplňování materiálně technického standardu PZSS

Obdobně naplňování materiálně technického standardu bude pro existující poskytovatele ohrožující. PZSS mají dle předpokládaného materiálně technického standardu v průběhu 10 let provést vnitřní úpravy znamenající přestavby na „samostatná“ oddělení pro max. 16 osob a min. 10 % lůžkové kapacity musí vyčlenit pro jednolůžkové pokoje. Jakkoliv souhlasíme s nutností modernizace PZSS, tak takto stanovený cíl bez dalších investičních dotací a navazujících vyšších finančních zdrojů na provozní financování PZSS může být pro mnohá PZSS likvidační. A nejde jen o peníze. Pro mnohé objekty mohou být tyto požadavky technicky neproveditelné. Zcela jistě tak dojde ke snižování kapacit PZSS, což rozhodně není z demografického pohledu žádoucí. Navíc se dle našeho názoru jedná o právní úpravu retroaktivní, v případě, že bude aplikována i na stávající zkolaudované objekty. Předkladatelé se tímto problémem v důvodové zprávě opět zabývají pouze okrajově, a to konstatováním, že „je pravděpodobné, že s sebou ponese investiční náklady ve výši cca 6,2 miliardy korun v průběhu přechodného období 10 let. Předpokládáme, že ve větší míře bude standard naplněn již nyní a ponese s sebou především vnitřní dílčí úpravy dispozic doplnění zařízení.“. S tímto tvrzením se znalostí praxe nesouhlasíme a, jak je uvedeno výše, i zavedení materiálně technického standardu bez dalších opatření (především finančních) považujeme za velmi ohrožující.

Vážený pane prezidente,

domníváme se, že výše uvedené skutečnosti jednoznačně potvrzují obavy z ohrožení celého stávajícího systému poskytování sociálních a zdravotních služeb v PZSS. Vaše vyjádření v dubnovém čísle časopisu „Sociální služby“ nás opravňují k domněnce, že Váš rozhovor měl za cíl uklidnit statutární zástupce PZSS v době, kdy zmíněné novely zákonů putují do vlády a následně budou projednávány Poslaneckou sněmovnou. To však považujeme za uhýbání problémům, kterým se nyní dá ještě čelit, za rok však již mohou být neřešitelné.

Proto Vás žádáme, abyste v následujícím vydání časopisu „Sociální služby“ zveřejnil tento náš otevřený dopis, a zároveň podnikl další konkrétní kroky, kterými napomůžete ke zmírnění výše uvedených rizik a ohrožení PZSS. Zároveň očekáváme, že v této věci vyzvete k dalším transparentním jednáním nejen ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví, ale budete na změny výše uvedených novel apelovat i v Poslanecké sněmovně

S pozdravem                                                

Ing. Petr Boťanský

pověřený zástupce společnosti Gratia futurum 913