SITUACE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH JE STABILNÍ

 

O současné epidemické situaci, financování sociálních služeb, realizovaných projektech a reformě dlouhodobé péče jsme si povídali s ředitelem odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Mgr. DAVIDEM POSPÍŠILEM.

 

Další vlna covidové nákazy ustupuje, většina seniorů v sociálních službách byla očkována, a připravuje se třetí očkování rizikových skupin. Jak byste zhodnotil současnou situaci v sociálních službách?

Současnou epidemickou situaci v sociálních službách hodnotím jako stabilní a velmi dobrou. Jak uvádíte, většina seniorů v zařízeních sociálních služeb je očkována, více než polovina pracovníků také. Stále platí některá mimořádná opatření, která mají zamezit šíření onemocnění, především týkající se návštěv a testování u osob, které nejsou plně očkovány. Zároveň jsou tato opatření nastavena tak, aby byla co nejméně omezující, například omezení vycházek již bylo zrušeno. I když může někde dojít k nákaze, domnívám se, že pokud se všichni budeme chovat zodpovědně a dodržovat doporučená pravidla, to se týká především pracovníků a návštěv uživatelů, riziko nákazy je v současné době nízké. Nevíme však, jak se situace bude vyvíjet, zda se neobjeví nějaké nové mutace. Pokud se na celou současnou situaci podíváme z meziročního pohledu, tak si Česká republika vedla velmi dobře. Z hlediska očkování se Česká republika ocitá mírně nad Evropským průměrem a u sociálních služeb domova pro seniory a domova se zvláštním režimem, což jsou dvě nejvíce ohrožené sociální služby, se proočkovanost u klientů v ČR pohybuje okolo 90 %, což je také velmi dobré číslo.

 

Velmi obtížnou situaci poskytovatelů v loňském a letošním roce jste kompenzovali mimořádnými dotacemi. Mohl byste shrnout, jaké dotační tituly plynuly do sociálních služeb?

Kromě každoročních dotačních programů A (služby na krajské úrovni) a B (služby s nadregionální či celostátní působností), byly realizovány mnohé mimořádné dotační tituly: mimořádné odměny pro pracovníky působící v sociálních službách, dotace na krytí vícenákladů a výpadku zdrojů v souvislosti s pandemií Covid_19, dotace na pokrytí nákladů spojených s testováním. Tyto mimořádné dotační tituly byly realizovány opakovaně. V roce 2020 bylo sociálním službám prostřednictvím těchto mimořádných dotačních titulů poskytnuto 3,8 mld. Kč, v roce 2021 se jedná o částku přesahující 5 mld. Kč. Od poskytovatelů, zaměstnavatelů či zástupců odborů jsme se setkali s pozitivní odezvou. Věřím, že tyto mimořádné dotace pomohly všem poskytovatelům sociálních služeb zajistit i v těžkých podmínkách první a druhé vlny provoz sociálních služeb, ale také adekvátně ohodnotit zaměstnance, kteří častokrát nasazovali svoje zdraví.  Za zvládnutí těchto vln patří dík právě všem zaměstnancům.

 

Jaký je výhled financování sociálních služeb pro rok 2022?

Trvalou snahou je zajistit dostatečné finanční prostředky, tak, aby služby mohly být poskytovány v potřebném množství a v nejvyšší možné kvalitě. Každý rok je proto navrhována adekvátní alokace, zohledňující nárůst nákladů systému, zejména s ohledem na inflaci či navyšování mezd a platů. S ohledem na stabilní ekonomickou situaci se daří každý rok zajistit pro sociální služby více prostředků ze státního rozpočtu. Tento příznivý trend trvá od roku 2014, objem prostředků určených na podporu poskytování sociálních služeb se od této doby více než ztrojnásobil. V tuto chvíli ale jednání stále ještě probíhají a teprve uvidíme, jaké požadavky z naší strany bude akceptovat zejména Ministerstvo financí.

 

Blíží se volby do Poslanecké sněmovny – čtyřletý politický cyklus přinášející obnovu politické reprezentace.  Co se vám v tomto uplynulém období podařilo, za co byste se pochválili? Co se případně nepodařilo a proč?

Velmi úspěšní jsme byli v oblasti financování sociálních služeb. Za úspěch považuji rychlou reakci na situaci související s pandemií Covid-19, a realizaci několika mimořádných dotačních titulů, které sociálním službám výrazně rozpočtově ulehčily. Realizovat tolik mimořádných dotačních titulů bylo velmi náročné, ale jak jsem uvedl v předchozí otázce, většinou aktérů byly dotační tituly zhodnoceny velmi pozitivně, čehož si velmi vážím.

Jako další úspěch bych rád zmínil navázání spolupráce s mezinárodní zdravotnickou
a humanitární organizací Lékaři bez hranic (Médecins Sans Frontières, MSF). Díky této spolupráci byly zahájeny aktivity zaměřené na prevenci a kontrolu šíření infekce onemocnění COVID-19 v konkrétních pobytových zařízeních sociálních služeb.

Ve spolupráci s Armádou ČR, konkrétně pak s centrem biologické léčby Těchonín, vznikla krátká instruktážní videa pro zaměstnance sociálních služeb s názvem „Jak na Covid-19 v sociálních službách“. Videa obsahují praktické informace a názorné ukázky toho, jak správně používat ochranné pomůcky.  Videa jsou také zveřejněna na YouTube MPSV.

Úspěchy jsme nezaznamenali jen v souvislosti s bojem s pandemií Covid-19, v rámci našeho působení jsme nezapomněli ani na podporu neformálních pečujících a vydali jsme doporučení pro sociální pracovníky obecních úřadů.

Dále se podařilo zpracovat rozsáhlý, pro další rozvoj sociální politiky v ČR velmi významný, strategický materiál, kterým je Strategie sociálního začleňování 2021-2030. Dokument na období následujících deseti let vymezuje témata stěžejní pro boj s chudobou a sociálním vyloučením, jako jsou např. oblasti přístupu k zaměstnání, podpory rodin nebo přístupu ke vzdělání, zdravotní péči a bydlení. Tato strategie je také důležitá proto, aby ČR mohla v novém programovacím období čerpat další finanční prostředky z Operačního programu zaměstnanost.

Za úspěch lze také označit dokončení podmínek pro čerpání z REACT-EU v rámci IROP, ale také podmínky Národního plánu obnovy, kde bude připraveno 9 mld. Kč na oblast investic do sociálních služeb. Jednání sice budou ještě pokračovat v září, ale většina podmínek je již dojednána a výzvy by se měly zveřejnit ke konci tohoto roku.

Abych zmínil i něco, co za úspěch považovat nelze, vyjádřím se k novele zákona o sociálních službách. Připravili jsme velkou novelu zákona o sociálních službách, která upravuje řadu oblastí systému sociálních služeb. Jde především o oblast financování, plánování, registrace a v neposlední řadě oblast kvality. Hlavními cíli je zajištění větší kvality a dostupnosti péče, finanční udržitelnost sociálních služeb, stabilita a předvídatelnost systému, větší podpora osob v jejich přirozeném prostředí. Návrh novely byl sice na konci minulého roku předložen vládě, ale bohužel se ho nepodařilo prosadit, nicméně i s tímto se musí počítat. Teď bude primárně záležet na tom, zda nová vláda bude chtít v těchto změnách pokračovat či nikoliv.

 

Váš odbor realizuje i několik velmi zajímavých projektů. Mohl byste zhodnotit jejich úspěšnost?

Ano, v současné době je na našem odboru realizováno celkem 6 projektů. Projekty se věnují kvalitě sociálních služeb, sociálnímu bydlení, sociálním pracovníkům, rozvoji sociálních služeb a implementaci politiky stárnutí na krajskou úroveň. Každý projekt je tedy specificky zaměřen, ale i tak mají tyto projekty obvykle velmi široký záběr. Není zde prostor mluvit o všem, nicméně bych zmínil některé výstupy. Například díky projektu „Podpora sociálního bydlení“ se podařilo poskytnout nový domov ve standardních bytech více než 740 domácnostem po celé ČR. V projektu „Implementace politiky stárnutí na krajskou úroveň“ se povedlo navázat živou spolupráci ve všech krajích ČR, a to jak s krajskými úřady, obcemi, seniorskými organizacemi, složkami IZS, tak i univerzitami. Z této spolupráce vznikla např. Seniorská obálka, která pomáhá nejen seniorům v situacích ohrožení zdraví nebo života v jejich domácím prostředí, ale v případě potřeby pak pomůže složkám IZS urychlit záchranu života. V oblasti kvality sociálních služeb je realizován projekt „Rozvoj a podpora modelů kvality pro systém sociálních služeb“. Díky tomuto projektu byl vytvořen zcela nový program a způsob hodnocení, který je nástrojem pro další rozvoj kvality sociálních služeb. Tímto jsme umožnili poskytovatelům se rozvíjet v rámci dobrovolného systému. Současně to umožnilo ocenit ty poskytovatele sociálních služeb, kteří nový systém zavedou, projdou hodnocením a stanou se tak příklady „best practices". Za úspěch dále považuji vytvoření podkladů pro návrhy materiálně-technického a personální standardu sociálních služeb pro osoby s poruchou autistického spektra (PAS) a také pro osoby s Parkinsonovou nemocí (PN). Materiál pro osoby s PAS byl v praxi využit v rámci dosavadních dvou národních investičních výzev, zaměřených na služby pro osoby s PAS, kdy byl podpořen vznik celkově 9 služeb s kapacitou 63 lůžek, a to celkovou částkou 82 948 000 Kč. V rámci projektu „Rozvoj systému sociálních služeb“ jsme ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem ČR vypracovali podklady a analýzy pro metodiku k tématu požární bezpečnosti v pobytových službách. Naším cílem je prostřednictvím této metodiky zabránit tragickým situacím, jakou byl požár zařízení ve Vejprtech v lednu 2020.

V projektu, který se věnuje oblasti transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb, bych jako úspěch viděl podporu více jak 800 klientů, kteří přešli z ústavní péče do komunitní.  

Dalším projektovým úspěchem je zajisté Databáze sociálních pracovníků. Jedná se o novou platformu, která shromažďuje kontakty na co nejvyšší možný počet sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách z celé České republiky. V rámci této databáze bude také umožněno požádat i o potvrzení a splnění kvalifikace, což výrazně zefektivní celý proces.  Tato databáze byla vytvořena v projektu Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce II. V projektu Vzdělávání pracovníků v sociálních službách se nám podařilo zpracovat Metodický materiál pro Úřad práce v tématu kvalifikačního kurzu pracovníků v sociálních službách a společně s lidmi z praxe jsme nastavili a pilotně ověřili oblast odborné způsobilosti pracovníků v sociálních službách. V projektu Systémová podpora sociální práce v obcích jsme byli v kontaktu se sociálními pracovníky obecních úřadů a realizovali jsme online kazuistické semináře včetně Pilotního prověření vzdělávacího programu pro sociální pracovníky ve veřejné správě. Na jeho obsahu se podíleli sami sociální pracovníci z úřadů.  A především v projektu vznikla publikace pro sociální pracovníky s názvem Praxe v sociální práci, která shrnuje získané poznatky a může být inspirací pro ostatní úřady.

 

Odborná veřejnost se mohla seznámit s návrhy APSS ČR k reformě dlouhodobé péče pro ČR a analýzou aktuálního trhu vybraných sociálních služeb, kterou zpracovala spolu se společností EY. Jaká je vaše vize do budoucna, jaká je vaše dlouhodobá strategie pro sociální služby?

Problematice reformy systému dlouhodobé péče v ČR se MPSV věnuje řadu let. Také jsme zpracovali několik návrhů. Jelikož systém dlouhodobé péče zahrnuje nejen oblast poskytování odpovídajících sociálních služeb, ale i oblast poskytování zdravotní péče, spolupracuje MPSV na řešení této reformy s Ministerstvem zdravotnictví. Problémem je především zajištění koordinace péče a souladu nastavení vícezdrojového financování. V oblasti zdrojů by bylo třeba učinit zásadní rozhodnutí ohledně dlouhodobě udržitelného financování dlouhodobé péče, což není jednoduché. Každopádně je potřeba sdělit, že ČR se zavázala, že do konce roku 2023 bude přijata reforma dlouhodobé péče a pokud nikoliv, nebudou zpětně proplaceny finanční prostředky z EU, resp. z Národního plánu obnovy. Každopádně o podobě reformy bude rozhodovat až příští vláda. 

S analýzou jsme se samozřejmě seznámili a spíše nám pouze potvrdila výstupy z naší analýzy z roku 2015, která je volně ke stažení na webu již skončeného projektu „Podpora procesů v sociálních službách“. Tento a minulý rok bylo vydány i další podobné analýzy jiných institucí, např. České asociace pojišťoven. Každá z analýz se na problém dopadů stárnutí a potřeby zvýšení kapacit nejen pobytových, ale i terénních či ambulantních sociálních služeb dívá trochu jiným pohledem, ale závěry jsou velmi podobné a pouze to dokresluje celou situaci. MPSV nicméně v této oblasti dále pokračuje a připravuje další výstupy a variantní způsoby řešení.

Z hlediska dlouhodobé udržitelnosti celého systému bude nutné právě přijmout změny v oblasti dlouhodobé péče a sociálně zdravotního pomezí, ale také znovu otevřít změnu celého systému financování sociálních služeb včetně podpory neformálně pečujících. Bude ale záležet primárně na nové vládě, jakým směrem se změny budou či nebudou realizovat.

LENKA KAPLANOVÁ