SPOR MEZI ASOCIACÍ A GF 913 JE ZBYTEČNÝ, MĚLI BY TÁHNOUT ZA JEDEN PROVAZ

Několik poznámek k otevřenému dopisu prezidentovi APSS ČR

Otevřený dopis představuje fundované kritické zhodnocení výsledků řadu let trvajících pokusů o legislativní sjednocení dosud oddělených systémů poskytování zdravotních a sociálních služeb.

Během minulých let byla vytvořena řada pracovních skupin, jejichž úkolem bylo připravit návrhy, jak dosáhnout lepší provázanosti oddělených systémů poskytování zdravotních a sociálních služeb, jež jsou odděleny jak věcně, tak i z hlediska financování. Tyto skupiny byly zřízeny společně oběma resorty, a to jak Ministerstvem zdravotnictví, tak i Ministerstvem práce a sociálních věcí. Členy těchto pracovních skupin byli pracovníci obou resortů, ale i celá řada zástupců z oblasti sociálních služeb. Výstupy a závěry z jednání těchto pracovních skupin mají k dispozici obě ministerstva. V posledním období však byla činnost těchto pracovních skupin utlumena a návrhy legislativních změn zákona o sociálních službách, zákona o zdravotních službách a zákona o veřejném zdravotním pojištění jsou již dílem pracovníků obou resortů. Gestorem za předložení do vlády je však Ministerstvo práce a sociálních věcí. Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (dále jen „APSS“) průběžně moc možností vstoupit do tohoto procesu již neměla a pokud byla příležitost, předkládala svá stanoviska a námitky. Ty byly v podstatě totožné s výtkami, jež prezentuje otevřený dopis GF 913.

- Zatím máme k dispozici návrhy novel dotčených zákonů spolu s důvodovou zprávou a dalšími předkládacími materiály, jež šly do připomínkového řízení. Nelze vyloučit, že dojde ještě k dílčím změnám a že předložené materiály nejsou v definitivním znění.

- V konečném návrhu znění novel těchto zákonů pak převážila filosofie Ministerstva zdravotnictví, které prosadilo to, co považovalo ze svého hlediska za důležité. V současné době již Ministerstvo zdravotnictví „dává od materiálu ruce pryč“, že vše je nyní v rukou Ministerstva práce a sociálních věcí.

- Vize Ministerstva zdravotnictví zřejmě směřuje k postupnému stírání rozdílů mezi pobytovými  zdravotními  a sociálními službami.

K jednotlivým výhradám k návrhům novel pak lze ve stručnosti říci následující. Pokud jde o povinnou registraci zdravotnického zařízení, pak se lze ztotožnit s námitkami v otevřeném dopise. Nepochybně to povede ke zvýšení administrativní zátěže, ke zvýšení osobních nákladů a k často neřešitelnému problému, jak zajistit potřebný zdravotnický personál, když tento na trhu práce není. Navíc asi nelze předpokládat kompenzaci zvýšených finančních nákladů.

K problematice kontraktační povinnosti lze říci, že se podařil alespoň kompromis, když původní požadavek Ministerstva zdravotnictví a zdravotnických pojišťoven byl na její úplné zrušení.

K naplňování personálního zdravotnického standardu se lze opět ztotožnit s námitkami v otevřeném dopisu. Zejména tlak na zaměstnávání sestry se specializací S3 v případě povinné registrace je v praxi obtížně realizovatelný. Navrhovaná povinnost pobytových zařízení sociálních služeb zajistit poskytování zdravotní péče je právní nonsens, již s ohledem, že dle platné právní úpravy tuto povinnost mají zdravotní pojišťovny (viz § 46 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

Rovněž se lze ztotožnit s námitkou k zavedení personálního standardu beze změny financování, resp. nejasného financování.

No, a stejně tak ohrožující budou pro pobytová zařízení sociálních služeb požadavky na naplnění materiálně technického standardu. Lze se plně ztotožnit s námitkami v otevřeném dopisu.

Jaké bude konečné znění novel a jaký dopad budou mít do praxe v oblasti sociálních služeb, teprve uvidíme. Nevíme ani, jak se v rámci připomínkového řízení zachovaly jednotlivé kraje. Jejich názor by měl být rovněž slyšet. Velký prostor pro případné změny již však není, jak správně konstatoval otevřený dopis.  Materiál půjde do vlády a následně do poslanecké sněmovny a dostane se tak mimo sféru vlivu obou resortů.

Otevřený dopis je adresován prezidentovi APSS. Z výše uvedeného vyplývá, že postavení APSS ve vztahu k oběma resortům nebylo a není zásadně významné. Snad se jen sluší připomenout, že v otevřeném dopisu vytýkané nedostatky dotčených novel a jejich dopad do oblasti sociálních služeb APSS většinou v rámci připomínkového řízení uplatnila. Že nebyly vzaty v potaz, již není vina APSS. Pokud jde o citovaný rozhovor prezidenta v dubnovém vydání Sociálních služeb, pak lze souhlasit, že nebyl šťastný a lze ho spíše chápat jako snahu o uklidnění v resortu v době, kdy již byly „karty rozdány“ a APSS žádnými „trumfy“ nedisponovala. Překvapivě také výrazněji do hry nevstoupily odbory.

Tento otevřený dopis by měl být adresován především Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je resortním ministerstvem v oblasti sociálních věcí a také odpovídá za konečné znění předkládaného materiálu. Do jaké míry toto ministerstvo bylo schopno hájit zájmy svěřeného resortu a zda mělo nějakou vizi a filosofii, se kterou přistupovalo k jednáním s resortem zdravotnictví nebo nikoliv, to zřejmé není.

 

V Praze dne 29. 5. 2024

JUDr. Petr Haluza

advokát