GF 913: Jsme připraveni na další jednání

Odborná společnost Gratia futurum 913 zaslala v květnu panu prezidentovi APSS ČR Jiřímu Horeckému otevřený dopis. O jeho obsahu i průzkumu mezi poskytovateli pobytových sociálních služeb jsme diskutovali s pověřeným zástupcem této společnosti Ing. Petrem Boťanským.

Co vedlo odbornou společnost Gratia futurum 913 k odeslání zmíněného otevřeného dopisu?

Bylo to sdělení pana prezidenta APSS ČR v časopise Sociální služby, v němž vyjádřil své přesvědčení, že připravované novely zákona o sociálních službách, zákona o zdravotních službách a zákona o veřejném zdravotním pojištění nebudou představovat pro poskytovatele sociálních služeb žádné ohrožení. Naše odborná společnost již od loňského února nesčetněkrát upozorňovala na rizika, která jsou spojená s připravovanými novelami. S panem prezidentem jsme se v této věci několikrát potkali a po těchto jednáních jsme se domnívali, že pan prezident tato rizika s námi sdílí. Odpovídaly tomu i připomínky APSS ČR a Unie zaměstnavatelských svazů odeslané MPSV v rámci vnitřního i vnějšího připomínkového řízení. Obávali jsme se proto, že vyjádření pana prezidenta v časopise Sociální služby má za cíl uklidnit odbornou veřejnost před projednáváním zmíněných novel zákonů v Poslanecké sněmovně. Vzhledem k vážnosti ohrožení nám nezbýval jiný krok než na tato rizika upozornit především ředitele pobytových sociálních služeb, kterých se projednávané novely zákonů budou bytostně dotýkat.

Jaká byla reakce pana prezidenta na otevřený dopis?

Odpověděl nám, že na tento dopis nebude reagovat a ani jej nebude dále šířit prostřednictvím komunikačních kanálů APSS ČR.

Očekávali jste takovou reakci?

Ano i ne. Na jednu stranu jsme očekávali, že se pan prezident k rizikům popsaným v otevřeném dopisu vyjádří a zahájí tak diskusi, jak tato rizika společnými silami minimalizovat. Na druhou stranu jsme se obávali toho, že je o svém vyjádření o neexistenci ohrožení poskytovatelů přesvědčen a nebude se chtít pouštět do nějaké diskuse.

V průvodním textu e-mailu, kterým jste otevřený dopis odesílali, byla i prosba o zpětnou vazbu k některým popsaným rizikům. Jak tento průzkum dopadl?

Nejprve bych rád touto cestou poděkoval všem ředitelkám i ředitelům pobytových zařízení sociálních služeb, kteří se nad otevřeným dopisem zamysleli a odeslali nám zpětnou vazbu. Jednalo se o 99 poskytovatelů napříč celou republikou, registrovanými pobytovými sociálními službami i právními formami řízených organizací. Tito poskytovatelé mají registrováno celkem 129 pobytových sociálních služeb, kterými jsou domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem nebo domovy pro osoby se zdravotním postižením. Z hlediska statistické významnosti se jedná o 9 465 lůžek z celkového počtu 72 119 lůžek v těchto sociálních službách v ČR dle Statistické ročenky MPSV za oblast práce a sociálních věcí za rok 2022. Jedná se tak o velice robustní vzorek představující 13 % celkové lůžkové kapacity.  

To je opravdu dostatečně velká skupina, na jejichž vyjádření by měla příslušná ministerstva i poslanci reagovat. Jednou z otázek průzkumu bylo, jestli pobytové zařízení zaměstnává sestru S3, tedy všeobecnou sestru se specializovanou způsobilostí. Její zaměstnávání by mělo být podmínkou pro udělení registrace poskytovatele zdravotních služeb.

Ano. Počet pobytových zařízení, která nemají sestru S3, jsme požadovali od Ministerstva zdravotnictví ČR několikrát. Doposud nám tento počet nebyl předán. Tak jsme se museli za ministerstvo zeptat napřímo. Odpovědi nás bohužel nepřekvapily a potvrdily se tak naše obavy, že je zde obrovské riziko pro zajištění ošetřovatelské péče o klienty v pobytových zařízeních sociálních služeb. Celkem 22 % zařízení nezaměstnává žádnou sestru S3, ale pouze sestry S2. Dalších 29 % procent zařízení zaměstnává pouze 1 sestru S3 na různé úvazky, včetně dohod o provedení práce. Tato zařízení jsou v obrovském riziku, že jejich sestra S3 např. odejde do důchodu nebo podá výpověď. V takovém případě by tato zařízení přišla o registraci poskytovatele zdravotních služeb a tím pádem by musela přestat poskytovat ošetřovatelskou péči svým klientům a propustit i ostatní zdravotní sestry. Takže kvůli ukončení pracovního poměru jedné sestry S3 může dojít k propuštění třeba dalších 10 sester. Pokud se na to podíváme z pohledu lůžek, pak ošetřovatelská péče nebude moci být poskytována 11 003 klientům a v ohrožení je dalších 17 639 klientů. Jedná se tak o 39,7 % lůžkové kapacity v pobytových zařízeních sociálních služeb v ČR. Doufáme, že tato čísla přesvědčí zástupce MPSV a především MZ ČR, že není možné podmiňovat poskytování ošetřovatelské péče v pobytových zařízeních sociálních služeb zaměstnáváním sestry S3.

Další otázkou, kterou jste položili, byl potencionální dopad minimálního personálního standardu u sociálních pracovníků. Jaké tam byly výsledky?

V tezích personálního standardu MPSV uvádí, že počet klientů na jednoho sociálního pracovníka byl stanoven na základě jednání dřívějších pracovních skupin, v nichž měla mimochodem zastoupení i APSS ČR. Jejich výstupem byla hodnota dobré praxe, která činí 30 klientů na jednoho sociálního pracovníka. Proti této hodnotě jsme se ohradili, protože se má jednat o minimální personální standard a nikoliv dobrou praxi, čili optimální standard. Náš průzkum nám dal opět za pravdu. Celkem 66 % zařízení nesplňuje předpokládaný minimální personální standard pro sociální pracovníky. Přepočteno na lůžka se jedná o 50 120 lůžek, což je 69,5 % celkové lůžkové kapacity v ČR. Více než 2/3 klientů v pobytových zařízeních sociálních služeb jsou tedy ohroženi tím, že poskytovateli, který jim nyní poskytuje sociální služby a u nějž bydlí, bude odebrána registrace pro poskytování pobytových sociálních služeb. To je přímo děsivá představa.       

Máte představu, kolik sociálních pracovníků navíc by muselo být zaměstnáno v pobytových sociálních službách, aby byl naplněn předpokládaný minimální personální standard a k tomuto ohrožení nedošlo?

Ano, i to bylo součástí našich dotazů. Muselo by dojít ke vzniku minimálně 458 nových pracovních míst pro sociální pracovníky. To je samozřejmě jen pro případ doplnění úvazků do hodnoty minimálního personálního standardu u všech poskytovatelů. V reálu by se muselo jednat o mnohem více sociálních pracovníků. Tento počet samozřejmě na trhu práce není a nutně by to znamenalo jejich odliv z jiných oblastí, kde jsou nyní zaměstnáni, a to i za cenu nutného navýšení jejich platů, aby byli ochotni změnit zaměstnání. Docházelo by tak ke kanibalizaci těchto zaměstnanců především mezi pobytovými zařízeními sociálních služeb, terénními pobytovými službami a např. OSPOD. 

Poslední oblastí, na kterou jste se dotazovali, byly dopady minimálního materiálně technického standardu. Jak dopadl průzkum v této oblasti?

Předně musím říct, že jsme v e-mailu rozeslali i výňatek z Tezí minimálního materiálně technického standardu MPSV, které jsou součástí materiálu předaného MPSV k projednání do Poslanecké sněmovny. V těchto tezích předkladatelé uvádějí, že pobytové sociální služby musí např. rozdělit objekt na oddělení s kapacitou max. 16 lůžek, jež musí mimo jiné obsahovat i zázemí/samostatnou místnost pro zaměstnance, společnou koupelnu s vanou, společné prostory pro stravování a aktivizaci a prostor pro přípravu nebo výdej stravy. Pokoje mohou být pouze jedno a dvoulůžkové, přičemž min. 10 % kapacity musí tvořit jednolůžkové pokoje a 1 koupelna může být maximálně pro 4 klienty. Stavební úpravy by poskytovatelé museli dle návrhu novely zákona provést nejpozději do 10 let od její účinnosti. Dopady takto postaveného minimálního standardu jsou opět tristní. U 65 % poskytovatelů by se jednalo o stavební úpravy zásadního rozsahu. Pouze 1 % poskytovatelů uvedlo, že tento minimální materiálně technický standard splňuje již nyní. Plných 20 % poskytovatelů uvedlo, že při schválení takového minimálního materiálně technického standardu budou nuceni ukončit svou činnost. A očekávaný pokles lůžkové kapacity činí 32 %, což je v přepočtu 23 239 lůžek.

To nejsou žádné příjemné zprávy. Co s tím průzkumem budete dělat?    

Předně doufáme, že na základě těchto čísel nejen pan prezident APSS ČR uzná, že na začátku rozhovoru uvedená novela zákonů znamená velmi významné ohrožení celého systému pobytových sociálních služeb. Jsme připraveni na další jednání jak s MPSV a MZ ČR, tak i s poslanci, abychom společnými silami výše uvedená rizika a ohrožení eliminovali.

Děkuji za rozhovor.   LENKA KAPLANOVÁ