JAK ZPOMALIT STÁRNUTÍ…

Je jich celkem třináct: tři Marie, dvě Věrky, Miluše, Olga, Jana, Naďa, Libuše, Božena a Eva a pan Jiří. Věkový průměr: osmdesát let. Nejstarší dáma má devadesát dva křížků, nejmladší šedesát osm. Ano, řeč je o seniorkách a seniorovi, ale těch, kteří rozhodně nechtějí trávit své stáří s rukama v klíně. Tato skupinka se pravidelně schází v centru Ostravy v ateliéru nad legendárním ostravským barem U Waldemara naproti Českému rozhlasu v „Kurzech výtvarných technik Ostrava!!!“.

     „Ty tři vykřičníky jsou tam důležité,“ vysvětluje lektor kurzů, pětasedmdesátiletý malíř a grafik Josef Odráška, neboť město Ostrava má tyto tři vykřičníky přímo ve svém logu. „Prostory pro naše kurzy nám totiž bezplatně pronajímá Úřad městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz a statutární město Ostrava hradí veškeré náklady spojené s jejich provozem, což je především výtvarný materiál. Kurzy jsou pro naše seniory bezplatné, každý z našich frekventantů má od ateliéru klíč a může sem docházet kdykoliv má chuť pracovat.  Jsme za to vše velmi vděční, protože město nám vytvořilo v podstatě ideální podmínky, i když samozřejmě zájemců by bylo mnohem víc, než nám dovoluje kapacita našeho ateliéru,“ dodává pan Odráška.

     S výtvarnými kurzy pro seniory začínal v Ostravě-Zábřehu před dvanácti lety z popudu ředitele ostravské Charity Martina Pražáka, který v té době hledal uplatnění pro aktivní seniory a přesvědčil Josefa Odrášku, aby vedl jejich výtvarné kurzy. Ty však bohužel z finančních důvodů musely po čase skončit, ale s tím se Josef Odráška nemínil smířit. ´Jeho´ senioři je totiž chtěli navštěvovat i nadále, jenže nebylo kde. „Dámy tu pauzu nesly těžce, nemohl jsem jim říci ne, nebudeme pokračovat. Stěhovali jsme se na různá místa, ale pak jsme díky úřadům Moravské Ostravy a Přívozu a magistrátu města Ostravy obdrželi nádherné prostory přímo v centru města. Jen díky tomu můžeme dál existovat!“

      Kdo tohoto oceňovaného malíře, grafika a bývalého pedagoga Střední uměleckoprůmyslové školy v Ostravě zná, ví, že v každé etapě svého života oplývá nezdolnou energií. Dovedu si tedy představit, že díky ní nakonec přesvědčil pro dobro věci i městské úředníky, kteří podle jeho slov uvítali tuto aktivitu s nadšením.

      Přestože Josef Odráška před několika lety opustil rodnou Ostravu a definitivně přesídlil na svou rekreační chalupu na Krnovsku, stále se věnuje volné tvorbě, maluje a vystavuje v celé republice i v zahraničí. Svými malířskými a grafickými díly je zastoupen jak v Severomoravské galerii výtvarného umění v Ostravě, tak v Moravské galerii Brno, Galerii Slováckého muzea v Uherském Hradišti a dalších českých a moravských galeriích, ale i v zahraničí: v Galerii Pécs v Maďarsku, Taide Museu v Lahti ve Finsku, v japonské Toyamě, Kupferstich Kabinetu Dresden v Německu, Musée de la Publicité v Paříži, Muzeu plakátů ve Varšavě, Muzeu Mexico City v Mexiku anebo v galerii University Storrs v USA…

     Výčet jeho vlastní umělecké tvorby je úctyhodný, stejně jako je úctyhodný jeho neutuchající zájem o to, co se děje kolem něj. Seniorský věk mu nic neubírá na tvůrčí vitalitě ani snaze podporovat v aktivním životě také lidi kolem sebe.    

     Své seniorské kurzy pro výtvarníky amatéry vede Josef Odráška podle středoškolských osnov, i když jak sám přiznává, některé náročnější techniky ´přeskakuje´. A tak se tady zájemci mohou ponořit do základů malířských technik – od tempery, akrylu, olejomalby, kvaše, až třeba po enkaustiku (malbu olejem kombinovanou s voskem). Postupně se seznamují i s kolážemi a grafickým technikami – linorytem, leptem nebo suchou jehlou a dalšími. Nesedí však jen v ateliéru, ale vydávají se za poznáním i jinam. Na to, jak vzniká třeba litografie, se jeli podívat přímo do uměleckoprůmyslové školy, navštívili Galerii Joži Úprky v Uherském Hradišti i tamní Slováckou galerii s výstavou současného umění, jeli se podívat na zajímavé výstavy v Clam Gallasově paláci v Praze anebo na výstavy Konta bariéry…

    Na otázku, čím práce v tomto netradičním ateliéru seniory naplňuje a proč jej navštěvují, odpovídá snad za všechny paní Marie Dardlová: „Od dětství jsem ráda malovala, ale nebyl čas na to, abych se tomuto svému koníčku mohla víc věnovat. Pak jsem se vdala, přišly děti a s nimi úplně jiné starosti. Až k sedmdesátým narozeninám mi dcera koupila poukaz na kurzy výtvarných techniky pana Odrášky. Letos mi bude dvaaosmdesát a navštěvuji je už dvanáctým rokem.“ A paní Marie Beková, která kurzy navštěvuje teprve od loňska, se přidává slovy: „Když jsme chodily do práce, nebyl na koníčky čas. Ale touha tvořit byla možná skrytá někde uvnitř… Díky těmto kurzům jsme našly způsob, jak se realizovat. A přitom jsme vlastně ani netušily, že v nás něco je,“ usmívá se paní Beková a dodává: „I v tomto věku si výtvarnou tvorbu opravdu užíváme, obveselujeme se barvami a nacházíme jejich krásu…“ 

      „Je tady u nás doslova nabitá tvůrčí atmosféra,“ směje se lektor Josef Odráška, zatímco v jiných částech ateliéru se návštěvnice kurzů zaujatě věnují svým výtvarným zadáním. Nejlepší práce pak mohou čas od času prezentovat veřejně na společných výstavách. Zatím poslední uspořádali v říjnu loňského roku v reprezentativních výstavních prostorách vstupní haly ostravské Nové radnice, kudy denně procházejí stovky lidí nejen na úřad, ale i turistů mířících na vyhlídkovou radniční věž a letos od 7. července je čeká výstava v prostorách Senátu ve Valdštejnském paláci v Praze.

     „Práce na výstavy samozřejmě pečlivě vybíráme. Úžasné je, že jsou tak všichni účastníci kurzů silně motivovaní. Je tady opravdu konkurenční prostředí, které všechny vzájemně tlačí dopředu. A z té soutěživosti vznikají úžasné věci. Nikdo z frekventantů zdejších kurzů nemá výtvarné vzdělání, ale důležité je, že nesedí doma a nehledí z okna nebo na televizi. Oni v podstatě pomaloučku stárnou a ani si toho nevšimnou… Mezi třinácti našimi posluchači je dvanáct dam a jeden muž. Všechny dámy chodí krásně upravené a učesané, ale co je hlavní: vládne tady skvělá lidská atmosféra. Kdyby tohle chtěl někdo narušit, nemá šanci, protože by byl v menšině…,“ říká Josef Odráška a nakonec dodává: „Mně osobně tyto kurzy velmi nabíjejí energií. I když výtvarná práce je fakt tvrdá robota…“    

Text : BOHDANA RYWIKOVÁ