STUDIE: Vitamin D u seniorů

MUDr. Petr Tláskal,CSc., Mgr. Jana Macková, NT Lenka Fenclová, Mgr. Marieta Baliková, MUDr. Jana Čepová,Ph.D.,  RNDr. Marie Hladíková, Ing.  Ing. Irena Němečková Ph.D., MUDr. Petr Bouzek a kolektiv pracovníků Domova seniorů Praha 4, Chodov

 

Pracoviště: FN Praha Motol, Společnost pro výživu, Domov seniorů Praha 4, Chodov, Výzkumný ústav mlékárenský Praha

 

 

Rádi bychom vás seznámili se studií, kterou provedla Společnost pro výživu ve spolupráci s Výzkumným ústavem mlékárenským a Domovem pro seniory v Praze 4, v Donovalské ulici. 

Úvod

    Je dobře známo, že s věkem člověka přibývá onemocnění. S věkem a nemocí se často mění i životní podmínky, stravovací návyky a možnosti zajistit organismu vše co potřebuje. Známou skutečností je i to, že zvláště lidé, kteří jsou v letním období omezeně vystaveni slunečnímu záření, se snadno dostávají do deficitu vitaminu D. Vitamin D získává organismus působením slunečního záření nebo potravou. I lidé zdraví, v letních měsících aktivní, mají v zimním období často nedostatečný příjem vitaminu D z potravinových zdrojů, což může aktivovat rozvoj některých onemocnění. Nedostatečný příjem vitaminu D u starších lidí prohlubuje rozvoj osteoporózy, působí na snížení svalové síly, zvyšuje nebezpečí pádů a snadnějšího vzniku kostních zlomenin. Rovněž se mohou projevovat i mimokostní účinky nedostatku tohoto vitaminu.  Je to především větší náchylnost k infekcím. Nedostatečný příjem vitaminu D je často spojován se vzestupem civilizačních nemocí, zvláště rozvojem metabolického syndromu, ale i autoimunitních, kardiovaskulárních a nádorových onemocnění.  Uvádí se, že účinná forma vitaminu D (kalcitriol) se váže na receptory buněčných jader asi třiceti cílových orgánů, ovlivňuje transkripci sensibilních genů a tvorbu složek bílkovinné povahy, jež zasahují do metabolických procesů organismu.

Metodika

     Naše studie vycházela z výše uvedených skutečností. Informovaný souhlas se studií nám dalo 68 seniorů. K objektivizaci výsledků studie jsme hodnotili jejich jídelníček a prováděli jsme laboratorní vyšetření před a po ukončení studie.  Při vyšetření krve jsme zjišťovali hladiny 25 hydroxyvitaminu D, vápníku a alkalické fosfatázy. Všechny výsledky jsme hodnotili podle referenčních údajů, tzn. těch, které v rámci věku a pohlaví odpovídají potřebám organismu seniorů. Cílem studie bylo nejen zjištění aktuálního stavu hladin vitaminu D v organismu, ale i posoudit účinnost podávání potravinového výrobku obohaceného o vitamin D. Z uvedených důvodů jsme seniory rovnoměrně rozdělili do dvou skupin, podle toho, zda byli ochotni po dobu 5 týdnů pravidelně denně konzumovat mléčný výrobek obohacený o 5 µg vitaminu D (skupina A). Skupina B byla skupinou kontrolní. Po domluvě s ošetřujícím lékařem senioři nedostávali cca již dva měsíce před sledováním žádné doplňky stravy nebo léčebné přípravky s obsahem vitaminu D. Studii jsme prováděli v zimním období (leden – březen r. 2018). Údaje z dotazníků, jídelníčků a laboratorních nálezů byly zhodnoceny statisticky. 

Výsledky s diskusí

      Věkový průměr seniorů byl 88 ± 3,6 let ( 69-98 let). Celkově se sledování zúčastnilo 51 žen (75 %) a 17 mužů (25 %). Velikost, zastoupení podle pohlaví a věku bylo v obou skupinách srovnatelné. BMI všech seniorů byl v pásmu mírné nadváhy (25,9 ± 5).  Z toho 9 seniorů bylo obézních (BMI ≥ 30), pouze dvě seniorky měly BMI pod 18,5. Nejistotu při chůzi, případně pády uvádělo 50 % seniorů, údaje o zlomenině mělo 19,1 % seniorů.  Přibližně 25 % seniorů muselo dodržovat diabetickou dietu, ostatní senioři konzumovali racionální geriatrickou stravu s různými úpravami. Mléko nebo mléčné výrobky konzumovali prakticky všichni senioři, z toho denně 38,2 % sledovaných. Ryby a rybí výrobky, které v tuku obsahují nejvíce vitaminu D, konzumovalo 97,1 % sledovaných, ale 98,5 % seniorů uvedlo, že je konzumuje méně než 2x týdně.

    Očekávaný byl výsledek prvního laboratorního vyšetření s hodnocením hladin vitaminu D. Průměrná hladina tohoto vitaminu byla u všech sledovaných jedinců 30,9 nmol/l. Jako optimální je uváděna hodnota 60(50)-200 nmol/l. Hodnota v rozmezí 60(50)-25 nmol/l již ukazuje na mírný či střední deficit a hodnota pod 25 nmol/již ukazuje na těžký deficit vitaminu D. Podle těchto parametrů mělo pouze 7,4 % všech sledovaných seniorů normální hodnotu vitaminu D. 47,1 % seniorů obou souborů bylo v těžkém deficitu tohoto vitaminu a u ostatních byl zaznamenán střední deficit.

Doporučený denní příjem vitaminu D potravou byl uváděn pro seniory nad 65 let 10 µg/den (DACH. Referenční hodnoty pro příjem živin. Výživaservis  Praha, r. 2011). Nověji (DACH.  Referenzwerte für die Nährstoffzufuhr. Vitamin D Neuer Umschau Buchverlag 2012) je doporučený příjem vitaminu 20µg/ den. Z týdenních záznamů konzumace stravy jsme posoudili oba sledované soubory seniorů. Průměrný příjem vitaminu D v souboru jedinců, kteří denně konzumovali o vitamin D obohacený mléčný výrobek, byl v denním příjmu 8,9 µg/den.  Kontrolní soubor měl průměrný příjem vitaminu D 4,2 µg/den.

Pro posouzení účinnosti podání obohaceného mléčného výrobku jsme po pěti týdnech provedli kontrolní odběr laboratoře. Vzhledem k tomu, že i s doplněním vitaminu D do výživy seniorů nebyly hodnoty příjmu vitaminu D dostatečné, hodnotili jsme změny vitaminu D ve srovnání obou souborů (graf č. 1). V obou souborech sice došlo ke zvýšení hladin vitaminu D v krvi. Ve skupině A o 6,7 nmol/l (p<0,0001) byl rozdíl signifikantní, ve skupině B o 2,1 nmol/l (p = 0,09) byl rozdíl nesignifikantní.

 

Graf č.1. Statistické hodnocení rozdílů změn hladin 25-hydroxyvitaminu D souborů A a B

Poznámka: Počet probandů, kde došlo ke zvýšení hodnoty 25-hydroxyvitaminu D. V souboru A to bylo  u 24 z 26 probandů tzn. 92,3 % sledovaných, v souboru B u 15 z 26 probandů tzn. 57,7 % probandů. Rozdíl v procentech zvýšení je vysoce signifikantní - Chí kvadrát test  p=0,004

Z výsledků bylo dále patrné, že u seniorů, kteří měli optimální hodnotu vitaminu D v krvi (soubor A 60,5 nmol/l, soubor B 64,7 nmol/l došlo po pěti týdnech k negativním změnám s poklesem těchto hodnot do pásma mírného deficitu – soubor A 47,5 nmol/l, soubor B 49,8 nmol/l ).

Společně s hodnocením vitaminu D jsme sledovali i změny hladin plasmatického vápníku a alkalické fosfatázy. Mohli jsme tak alespoň orientačně posoudit účinek vitaminu D na kostní metabolismus. Výsledky potvrdily pozitivní signifikantní korelaci (r= 0,34, p = 0,008) mezi hladinami vitaminu D a vápníku a slabou zápornou korelaci (r = -028 p = 0,03) mezi hladinami vitaminu D a změnou alkalické fosfatázy. Ukázalo se tak, že vitamin D stabilizuje kostní metabolismus a jeho vyšší konzumace zde má svůj nejen laboratorní, ale pravděpodobně i klinický význam.

Ačkoliv senioři konzumovali mléko či mléčné výrobky, byl průměrný příjem vápníku potravou (ze záznamů konzumace stravy) v obou skupinách nízký.  Skupina A měla průměrný denní příjem vápníku 576 mg, skupina B 449 mg. Podle doporučení k příjmu 700 mg pro seniory nad 75 let (Report of an expert working group. Eating well for older poeple. The Caroline Wolker Trust 2004) to bylo ve skupině A 82 %, ve skupině B 64 % denní doporučené dávky (DDD). Podle údajů DACH (1000mg) to bylo v průměru 58 % DDD ( skupina A), 45 % DDD (skupina B).  I ostatní výsledky z hodnocených jídelníčků ukazovaly na další deficity ve výživě seniorů, což však není předmětem zadání naší studie.

 

Závěr

Studie prokázala že, potrava nezajišťuje seniorům dostatečný příjem vitaminu D i při běžném zařazování jeho potravinových zdrojů do jídelníčku. Bez doplňování vitaminu D léky nebo výživovými doplňky či potravinami obohacenými o vitamin D, jsou hladiny vitaminu D nízké, což může zhoršovat kvalitu a prognózu dalšího života seniorů.  Mléčný přípravek obohacený o 5 µg vitaminu D zvyšoval hladinu vitaminu D v krvi, nevedl však k normalizaci jeho hodnot. K dosažení denní doporučené dávky by musel být příjem vitaminu D přibližně 3 až 4x vyšší.  Nicméně mléčný přípravek obohacený o 5 µg vitaminu D zlepšil bilanci vitaminu D a vápníku, pozitivně ovlivňoval i kostní metabolismus seniorů.

 

MUDr. Petr Tláskal, CSc.

FN Motol, Společnost pro výživu