PALIATIVNÍ PÉČE V DOMOVECH PRO SENIORY

Koncem února se uskutečnilo další setkání odborníků z oblasti sociálních služeb, které svolala Společnost lékařů a zdravotníků v sociálních službách ČSL JEP. Společnost tzv. kulaté stoly pořádá již druhým rokem a sejdou se zde lidé, kteří mají ke zvolenému tématu vztah, sdílejí své poznatky, nápady a také kontakty. Členem Společnosti se může stát každý lékař, zdravotník, či pracovník v sociálních službách, nebo i celé zařízení.  Tématem tohoto kulatého stolu byla paliativní péče v domovech pro seniory.

U kulatého stolu se sešli jak lékaři, tak zástupci pobytových zařízení sociálních služeb, hospiců, nemocnic, a proto byla diskuze velmi rozmanitá. Její zvukový záznam bude ke stažení na webových stránkách Rezidenční péče. Významnými hosty byli geriatr Zdeněk Kalvach, čestný předseda Společnosti lékařů a zdravotníků v sociálních službách ČSL JEP, a Ladislav Kabelka, geriatr a paliatr, který zastupuje Českou společnost paliativní medicíny ČSL JEP, kde vede sekci geriatrické péče.

V diskuzi zaznělo, že pobytová zařízení mají velký zájem o to, aby u nich působily mobilní hospice a klient mohl v klidu dožít ve svém domově. „Jsou dva mantinely, mezi kterými bychom se měli pohybovat, a dva pojmy, které bychom měli odlišovat. Za prvé, aby se netrýznili umírající lidé tím, že se převážejí do nemocnic, a nechali se v klidu umřít. A za druhé, aby tu nebyla  divoká neřízená eutanazie způsobená zanedbáním péče,“ řekl Zdeněk Kalvach. „A ty dva pojmy, to je obecná paliativní péče a specializovaná paliativní péče.  Obecná by se neměla formalizovat a komplikovat tím, že lidé s demencí budou něco podepisovat, je to laskavá péče o lidi, kteří tiše odcházejí, zde je to přirovnání k pověstné dohasínající svíčce.“

„Mám dojem, že se ta skupina, kterým dohořívá svíčka, a u kterých zdravotník ani být nemusí, zmenšuje, ale narůstá spíše ta skupina, u kterých jsou velké zdravotní potíže,“ reagoval Ladislav Kabelka.  „Je rozdíl mezi paliativní péči poskytovanou např. pacientům s karcinomem, v domovech pro seniory je to jiné, křehcí senioři vyžadují jiný přístup, hlavně dlouhodobější. Také je nutné zvládnout to  organizačně, protože pokud se sejdou na oddělení v takovém stavu tři senioři, musí se najmout další sestra.“

V diskuzi se řešilo leccos. Nedostatek lékařů i zdravotních sester, personálu vůbec, chování zdravotních pojišťoven. „Nemůžu se ubránit pesimismu, irituje mě, že pojišťovny si dělají, co chtějí, nemusí dodržovat právní předpisy, vykládají si je sami a nikdo tomu neudělá přítrž,“ zaznělo také.  „Krize systému zdravotně-sociálního pomezí dosahuje kritické hodnoty“, vstoupil do diskuze Zdeněk Kalvach. „Není možné tak hrubý deficit toho systému překonávat obětavostí personálu a kompenzovat nasazením jednotlivých zařízení.“

Mluvilo se též o problému návratu pacientů z nemocnic zpět do domovů pro seniory. Na to reagoval Radoslav Svoboda: „V nemocnici mají představu, že my jsme tam schopni dávat infuze, dělat obstřiky, my se o to snažíme, ale doktor a personál má v domově pro seniory omezené možnosti.  Nakonec pacient je v domově pro seniory doma, a když ho z nemocnice posílají ve špatném stavu zpátky do domova, ptám se – poslali by ho domů?“ Do domovů chodí praktický lékař většinou jednou týdně. „Uznáváme to, že člověk, kterého už nelze léčit, by neměl v nemocnici být, ale jsou situace, že ten člověk je sice stabilizovaný, ale ta péče o něj už je tak náročná, že to v domovech pro seniory nemohou zvládnout,“ shrnul všeobecné mínění Petr Bouzek.

K právní stránce se vyjádřil Petr Haluza: „Je třeba ocenit paliativce, že se jim podařilo dotáhnout ten nerovný boj s ministerstvem zdravotnictví a pojišťovnami a že je paliativa zakotvená v obecně závazných právních předpisech, ve  vyhlášce jsou výkony paliativy a zdravotní pojišťovny je hradí. Není sporu o tom, že mobilní hospice mohou zajíždět do PZSS, je to v rámci právních předpisů. Pokud jde o paliativní péči, poskytovanou v domovech pro seniory, to je zatím mimo právo, není to upravené. První krok, který  Společnost  udělala, bylo jednání s ministrem zdravotnictví Vojtěchem a tehdejší ministryní práce a sociálních věcí  Němcovou o  vrácení fyzioterapeutické péče do zákona, a zahrnutí nutriční a paliativní péče. Zatím se to stále nedaří prosadit. Oceňuji, že se podařilo přesvědčit dvě zdravotní pojišťovny, aby uzavřely smlouvy, klobouk dolů, je to světlo na konci tunelu, a může to pomoci ostatním zařízením i nám, kteří jednáme v komisích, můžeme argumentovat rozumnou praxí, která již funguje, a je dokonce akceptována zdravotními pojišťovnami.“

Pozitivním závěrem celého setkání byla dohoda Petra Bouzka a Ladislava Kabelky, že obě Společnosti sepíšou Memorandum shrnující veškeré problémy poskytování paliativní péče a uspořádají konferenci Příklady dobré paliativní praxe.  O dalších podrobnostech vás budeme informovat. 

(Red.)