VIRTUÁLNÍ KULATÝ STŮL K EPIDEMII COVID-19 V POBYTOVÝCH ZAŘÍZENÍCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
Vítáme vás v diskuzi k této problematice. První diskusní příspěvek zaslal geriatr Zdeněk Kalvach. Redakce oslovila další významné osobnosti, které se pohybují v sociálních službách, a souhlasí s tím, že musíme z této nové zkušenosti něco vytěžit do budoucna.
Úvodní text Zdenka Kalvacha k zaměření diskuze:
Myslím, že COVID a starší lidé je velké téma - nakonec více humanisticky a politologicky než ústavnicky, respektive "epidemiologicky co nejbezpečnější ústavnictví" se musí humanizovat, nemá-li se celá společnost stát "ústavem v karanténním režimu". "Starci" od 60-65 let "na svobodě" v (ochraně) vyčleněných prostorech metra i nákupních hodinách, "starci ústavní" umírající v izolovaném ne-bezpečí bez rozloučení ... Huxley s Orwellem se nestačí divit, kam bychom "ochranu života" také dokázali zavést. Ale snad realističtěji: bude moc zajímavé si popovídat, jak změnit rezidenční služby v epoše očekávaných epidemií typu COVID-19.
NÁVRH PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ
Ústup epidemie COVID-19 umožňuje uvolňování restrikcí, ale je též apelem k přípravě na možnou 2. vlnu koncem roku. Její souběh s vlnou chřipky by zvýšil riziko zahlcení zdravotnického systému, jak např. varoval ve veřejném vystoupení v USA koncem dubna ředitel Center pro kontrolu a prevenci chorob (CDC US) R.R. Redfield.
Tento čas je nutné využít pro zajištění preventivních opatření, která jsou zásadní pro připravenost a provozuschopnost sociálních a zdravotně-sociálních služeb v případě další vlny.
Základem musí být
1. snaha o zabránění průniku nákazy do zařízení - pokud se tak stane, tak
2. včasné přeložení COVID+ na skutečně karanténní (prostorově, provozně i personálně oddělená) oddělení v PZSS (dle dále zmíněné pasportizace) či v karanténním zdravotnickém zařízení, nikoliv „šudlání“ pseudokarantény tam, kde to není reálně možné – právě to je podstatnou příčinou smrtelných ústavních epidemií (v tomto jsme v rozporu s doporučením MPSV ing. Luskové, které se zřejmě výrazně inspirovalo kanadskými doporučeními z odlišných poměrů a za představ v počátcích epidemie)
3. překládání symptomatických COVID+ klientů tam, kde jim může být nediskriminačně poskytnuta potřebná zdravotní péče (odmítnutí apriorní pseudotriáže např. podle věku či podle bydliště v pobytovém zařízení, a to až do případného přehlcení zdravotnického systému, k němuž např. nyní nejen v Česku, ale v řadě dalších států zdaleka nedošlo)
Návrh opatření:
§ Zajistit dostatek vakcín proti chřipce, protože je nutné očekávat celosvětový zájem. Včasné očkování co největší části populace proti chřipce, aby se snížil výskyt závažných případů vytvářejících tlak na zdravotní systém. Předpokladem je shoda vakcíny s reálným virem.
§ Využití letního období k očkování proti pneumokokům u lidí zvýšeně ohrožených COVID-19. Pneumokoky jsou zodpovědné za část závažných bakteriálních plicních superinfekcí.
§ Posílení zásob osobních ochranných pomůcek (OOP) a kvalitních diagnostických testů pro účinnou strategii v PZSS s významným podílem asymptomatických osob.
§ Zmapovat, jaký je stav v DS a v LDN s oxygenerátory a případně zajistit jejich dostatek (mít rezervu).
§ Personální posílení a provozní zdokonalení pobytových zařízení sociálních služeb (PZSS) a zdravotnických zařízení dlouhodobé péče (např. LDN), jejichž pacienti/uživatelé představují nejohroženější segment populace.
§ Propojení péče a služeb na zdravotně sociálním pomezí umožňující důsledné karanténní izolování nakažených uživatelů PZSS s využitím celé lůžkové kapacity (zdravotnické i sociální).
§ Zavedení inovací v terénních i pobytových službách k posílení ochrany nejohroženějších lidí před nákazou a současně ke snížení nežádoucích důsledků dlouhodobé karanténní izolace.
§ Nastavit spolupráci s KHS pro případnou podzimní recidivu, tj. způsob „denních hlášení“ z pobytových zařízení (DS, DZR, DOZP i LDN), aby bylo jasné, v kterých zařízeních nákaza je, kolik lidí je ve zdravotnických zařízení, kolik jich zemřelo aj. Zde je zásadní nastavit součinnost regionálních odborů a KHS, aby komunikačně nevázlo.
§ Ve spolupráci s KHS udělat epidemiologicko-hygienickou pasportizaci v PZSS– tj. připravenost na prostorové, provozní a personální oddělení karanténních prostor, aby v rámci prevence ústavní epidemie bylo dopředu stanoveno, v kterých zařízeních je možné vytvořit karanténní oddělení, kde po úpravách, kde nikoliv a je nutné překládat do jiných, karanténních zařízení.
Konkrétním rozpracováním např.:
1. U zdravotně nerizikových starších lidí pokračovat v tlumení nadměrných obav a omezení (nevycházení z bytů, izolace od rodiny, kritické omezení pohybových a sociálních aktivit), bránit věkové segregaci.
2. Pro zdravotně rizikové, COVID zvýšeně ohrožené lidi umožnit přemístění do „čistého prostředí“, pokud někomu ve společné domácnosti byla nařízena domácí karanténa. Využít penziony, lázně apod. uzavřené pro běžný provoz.
3. Pro zdravotně rizikové, COVID zvýšeně ohrožené a navíc nesoběstačné lidi v domácím prostředí (nejčastěji „křehké seniory“) vytvořit nový typ akutní služby - „penzion s pečovatelskou službou pro krátkodobý pobyt“, pokud rodinný příslušník zajišťující péči je vykázán do domácí karantény.
4. Pro lidi v pobytových zařízeních, představující nejohroženější segment populace (u nás i v zahraničí většina úmrtí, často v rámci ústavních epidemií):
a. Personál je poddimenzovaný, stěží dostačuje nárokům epidemie, vyčerpání ohrožuje hygienická pravidla – proto: rychlé akreditované vyškolení „dobrovolných ošetřovatelských záloh“ v gesci ČČK.
b. Personál není dostatečně trénován v používání OOP, což představuje riziko vlastního nakažení i zavlečení nákazy – proto: nácvik užívání OOP (ČČK) především v těch PZSS, kde lze zřídit skutečnou karanténu pro COVID+
c. Nastavit a upřesnit kvalitní testovací režim u personálu i klientů, a to zvláště s ohledem na asymptomatické případy.
d. Výstavba nových PZSS nereflektuje „kovidové krize“ – proto: novelizace norem a standardů pro pobytová zařízení, zpřísnění normy pro počet klientů na pokojích, epidemiologický standard, který umožní vzít část kapacity zařízení do regionálního „karanténního poolu“, a tím snižovat riziko zahlcení zdravotnického systému (pavilonový systém, oddělitelná křídla, patra se samostatnými vstupy i šatnami).
Dlouhodobý zákaz návštěv, případně kombinovaný s uzavřením na pokojích, má závažné negativní důsledky u klientů i rodinných příslušníků – proto: vytvořit v PZSS epidemiologicky bezpečné návštěvní prostory (vnější kontejnerový systém či vnitřní vzduchotěsné rozdělení návštěvní místnosti).
e. Často chybí regionální zdravotně sociální plán s využitím lůžkové kapacity obou rezortů ke snížení rizika zanedbání péče, šíření nákazy v zařízeních i zahlcení systému. K plánu patří zvláště:
i. Důsledný hygienický režim bránící průniku nákazy do zařízení.
ii. Kvalitní karanténní oddělení se speciálně trénovaným personálem v těch PZSS, kde je lze zřídit (hygienicko-epidemiologické pasportizace).
iii. Karanténní (expektační) zdravotnická zařízení pro okamžité separování COVID+ či z nákazy vysoce suspektních asymptomatických klientů, pokud v jejich PZSS nelze karanténní oddělení zajistit.
iv. Zdravotnická zařízení pro COVID+ symptomatické pacienty, u nichž je potřebná zdravotní péče standardně nemocniční či na JIP.
v. Zařízení následné péče pro pacienty vyléčené z COVID-19, případně též po hospitalizaci z jiných důvodů, kteří jsou COVID-, ale potřebují následnou péči přesahující možnosti jejich PZSS, či kteří se do něho nemohou vrátit pro jeho nákazovou promořenost se specifickým režimem (překlopení PZSS na zdravotně karanténní).
5. Pacienti v LDN jsou ohroženi jak dispozicí k těžkému průběhu onemocnění, tak častým zavlečením nákazy – proto: v LDN důsledně uplatňovat karanténní opatření, testování pacientů i personálu, vytvořit podmínky pro personální posílení, a zajistit dostatek oxygenátorů ke zvládání obtíží jako na standardních odděleních nemocnic.
MUDr. Zdeněk Kalvach
DISKUZE
Příspěvek pana doktora Kalvacha je dle mého názoru velice kvalitní, komplexní, zahrnující návaznosti resortů zdravotnictví a sociálních věcí. S opatřeními , která pan doktor navrhuje, souhlasím .Je pouze nutné ještě navrhované úpravy doplnit financováním, jak investičním (v menší míře) , tak zejména provozním. Dle naší zkušenosti např. veškeré činnosti personálu PZSS , které souvisely s realizací opatření v nouzovém stavu, nejsou těmto zařízením hrazena, a celou situaci navíc zhoršuje postoj zdravotních pojišťoven (zejména VZP), které odmítají hradit veškerou lékaři indikovanou péči klientům PZSS.
Ing. Milan Jiruška , Lůžkové a sociální centrum pro seniory o.p.s.
Plně souhlasím s MUDr. Kalvachem, že je nutné provést analýzu právě prožité situace. Zamyslet se nad opatřeními, které lze udělat, pro případ druhé vlny. Především je potřeba nepromarnit čas, který máme, kdy epidemiologická situace je příznivá. Protože se však blíží krajské volby, mám obavy, aby se nepreferovaly jiné zájmy než věcná diskuze a řešení.
Domnívám se však, že významné personální posílení není v dnešní situaci reálné. Je mnoho občanů, kteří mají vystudovaný nějaký zdravotnický obor a nemají zájem v něm pracovat, přestože finanční ohodnocení řady pozic je schopné konkurovat na trhu práce. Vidím důležitost v proočkování proti chřipce. Je otázkou, zda dodavatelé vakcín jsou schopni předpokládanou vysokou poptávku a v tak krátkém čase uspokojit.
Dlouhodobý zákaz návštěv vidím jako velký problém. Avšak po zkušenosti, kdy uživatelé měli možnost se spojit s příbuznými např. přes Skype a nebyla tato nabídka významně využita, nejsem zastáncem tvorby návštěvních prostor, které neumožní osobní kontakt. Plně souhlasím s myšlenkou tvorby zdravotně sociálního plánu, neboť obě strany mají co nabídnout a je vhodné koordinovat společně postupy.
Ing.Jiří Procházka, Palata, domov pro zrakově postižené