STANOVISKO ODBORŮ

Požadujeme možnost dřívějšího odchodu do důchodu také v kategorii rizika III

O stanovisko k návrhu MPSV jsme požádali Mgr. Janu Hnykovou, místopředsedkyni Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR

Jaký je váš postoj k návrhu důchodové reformy?

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR se intenzivně věnuje všem změnám v oblasti důchodů. Připomínám, že v minulosti jsme se zasadili o přiznání dřívějších odchodů do důchodu bez krácení penzí pro zdravotnické záchranáře, a zde chci zdůraznit, že i proto souhlasíme s MPSV navrženým vzorcem pro výpočet odpracované doby. Nicméně s mnoha dalšími ustanoveními důchodové reformy máme problém.

Který problém je největší?  

MPSV připravená novela zákona o důchodovém pojištění má zavést dřívější odchody do důchodu bez krácení penze pro zaměstnance vykonávající rizikové práce zařazené ve čtvrté a částečně ve třetí kategorii rizikových prací. Návrh, který MPSV nastavuje, vychází z hodnocení rizik práce a částečně kopíruje dle předkladatele rakouský model. Nicméně dle našeho názoru je inspirace Rakouskem opravdu jen částečná, neboť MPSV použilo pouze část rizikových faktorů. Náš svaz z návrhu jako největší problém vnímá rozdělení prací a ztěžujících faktorů u třetí kategorie rizika. MPSV v návrhu ze třetí rizikové kategorie vybralo pouze zátěž teplem, chladem, vibrace a celkovou fyzickou zátěž a tu jen částečně. Na ostatní rizika není brán zřetel.

Jaká rizika to jsou?

Vzhledem k tomu, že zastupujeme zaměstnance ve zdravotnictví a sociálních službách, tak jsme se důrazně ohradili proti tomu, že MPSV nezohlednilo ve třetí kategorii rizika práce s chemickými látkami, s biologickými činiteli, neionizující záření, a hlavně psychickou zátěž. To, že MPSV za těžkou práci nepovažuje práci v psychicky namáhavých podmínkách, nás velmi nepříjemně překvapilo. Velká část zdravotníků a také pracovníků v sociálních službách pracuje pod obrovským stresem, který považujeme za zvláště rizikový faktor. Stran vysoké psychické zátěže chci také připomenout, že zdravotníci a zaměstnanci v sociálních službách v přímé péči mají podle náročnosti práce na některých odděleních přiznaný příplatek za neuropsychickou zátěž spojenou s výkonem práce. U těchto zaměstnanců jsme přesvědčeni o tom, že všichni, kdo mají tento příplatek přiznán, by měli mít nárok na snížený důchodový věk. Fyzické zatížení a zatížení rizikovými faktory ve spojitosti s výkonem rizikových prací má zásadní vliv na zdraví zaměstnanců.

Signatáři Petice argumentují tím, že navrhovatelé neznají podmínky, v nichž pracovníci přímé obslužné péče musí pracovat…

Kdo nepracoval ve zdravotnictví a v sociálních službách, ten si neumí představit, jaký mají výše zmíněné faktory vliv na délku pracovní schopnosti a na zdravotní stav. Na problém psychické zátěže v kombinaci s dalšími rizikovými faktory upozorňujeme dlouhodobě a požadujeme řešit, stejně jako v dalších evropských zemích, souběh více ztěžujících podmínek. Trváme na tom, že pokud zaměstnanci konají práce zařazené ve třetí rizikové kategorii, má se tato kategorie řešit komplexně. Sdělení MPSV, že se budou připravovat studie a že podle dalších dlouhodobých měření se někdy rozhodne o dalších faktorech, nepovažujeme za relevantní. Rizika s negativním vlivem na zdraví zaměstnanců jsou explicitně stanovená, a proto požadujeme, aby tyto faktory byly zohledněné a aby novela zákona o důchodovém pojištění zahrnula do možnosti dřívějšího odchodu do důchodu také zaměstnance v kategorii rizika III.

Jak probíhala jednání a vypořádání připomínek?

Očekávali jsme, že MPSV s námi řádně změny v důchodech projedná. To se bohužel nestalo, a navíc jsme neobdrželi ani podrobná data. Jako velký problém vnímáme také to, že k vyhodnocování rizik přistupuje každá krajská hygienická stanice jinak. V praxi běžně dochází u srovnatelných zaměstnavatelů, u stejných profesí a při srovnatelných podmínkách pracovišť k rozdílnému zařazení prací do rizikové kategorie. Pokud chceme spravedlivé posouzení vzniku práva na snížení důchodového věku pro rizikové kategorie zaměstnanců, tak musí být nastaven jednotný postup krajských hygienických stanic při zařazení zaměstnanců do třetí a čtvrté kategorie. Hodnotící kritéria, kontrolní body, obligatorní měření a objektivní vyhodnocení rizikových faktorů musí být u srovnatelných pracovišť stejná. Za náš odborový svaz proto požadujeme zpracování a vydání jednotného metodického postupu pro orgány ochrany veřejného zdraví pro rozhodování o kategorizaci prací.

Návrh je ještě v procesu, čekají vás další jednání. Jaký z nich máte pocit?

Obávám se, že to, jak předčasné důchody bez krácení penzí nastavilo ministerstvo s koaličními partnery, bylo částečně ovlivněno i obavami, o kterých mluví zaměstnavatelé, že pracovníky, co odejdou předčasně, nikdo nenahradí, ubude pracovní síla, zvýší se jim odvody za zaměstnance, a administrativa s tím související. Vnímáme i dopady konsolidačního balíčku, sebrání benefitů z FKSP, jimiž si mohli zaměstnanci zlepšovat zdravotní stav a kondici. A platy, to bude další bod našeho jednání. Stát požaduje kvalitní poskytování sociálních služeb, ale pro zaměstnance neudělá vůbec nic. Další jednání proběhne, napsali jsme stanovisko, ale mám obavy, že si vláda díky 108 hlasům prosadí, co si usmyslí.

LENKA KAPLANOVÁ