Jak si splnit sen?

Když jsem před šesti lety řešila, jak dostat do domácího prostředí umírající maminku, která byla připojená na umělou plicní ventilaci, neměla jsem šanci. Potřebovala jsem pomoc agentury domácí péče, která sice fungovala a funguje, ale jaksi nebrala do své péče pacienty takto závažně nemocné.

Před třemi lety jsem luxus odchodu doma dopřála tatínkovi. Měl „pouze“ vývody z obou ledvin, močový katetr. Ale jinak nebyl až tak závažným pacientem. Jenom umíral na rakovinu. Jsem, jak říkám, „stará“ zdravotní sestra, myšleno tak, že jsem prošla zdravotní školou, která připravila do života pečlivé sestry, které si umí s lecčím poradit. Když jsem potřebovala pomoc agentury domácí péče v oblasti paliativní péče, jaksi nebylo kde brát. O přístupu personálu onkologického oddělení nemocnice v městě K. se nebudu rozepisovat. Nebyli zlí, pouze unavení a bezmocní… Chápu, ale v situaci, kdy jsem doprovázela svého tátu, mi tento přístup nepomohl ani trošku.

Tyto zkušenosti a hlavně smíření mého tatínka s odchodem na druhý břeh řeky Stix mě posunuly a rozhodla jsem se založit agenturu domácí péče.

Dostala se mi podpora sociálního odboru dané městské části a myšlenky a sen se začaly zhmotňovat. Paulo Coelho řekl,že, „už jen žít deset minut denně v souladu se svým snem představuje pokrok.“ Ovšem netušila jsem, do čeho jdu …

Když pominu technické věci, založení kontaktního místa hnedle 2x, odvoz a likvidaci odpadů, registraci na příslušném krajském úřadě, byl to slabý odvar toho, co následovalo při výběrovém řízení na uzavření smluvního vztahu se zdravotními pojišťovnami.

Arogance moci, nepřístupnost, hlavně ze strany ředitelky Asociace domácí péče, ale i zástupců jednotlivých zdravotních pojišťoven je v této hře rozhodující, jak jsem po roce zatím neúspěšného klání zjistila. Jejich argumenty o naplněnosti a pokrytí regionů a měst jsou směšné, stejně tak jako deklarace víkendové a paliativní péče jednotlivých agentur domácí péče, které smluvní vztah uzavřený mají. Denně mi volají zájemci, které odmítají právě tyto agentury s argumentem, že o víkendu se „již napracovali dost“.  Od péče poskytované naší agenturou odradí tyto zájemce přímá platba, kterou musíme vybírat díky tomu, že nemáme uzavřené smlouvy se zdravotní pojišťovnou. Ale péči o víkendu jsme schopni zajistit.

Jenom jedna úsměvná perlička na závěr. Pokud jako registrovaná agentura domácí péče chci vstoupit do Asociace domácí péče, nemohu, protože nesplňuji podmínku uzavřené smlouvy se zdravotní pojišťovnou. Ve výběrovém řízení mě Asociace domácí péče nepodpoří, protože… zkrátka proto. Nemusí mi nic zdůvodnit.

Četla jsem myšlenku Eleanor Roosevelt, která říká, že  „budoucnost patří těm, kdo věří svým krásným snům“. Tak věřím…

Lenka Hasnedlová