ŠEDESÁT PĚT NEDÁME
My všichni (většinově ale ženy) níže podepsaní apelujeme na ty, kteří o tomto rozhodují, abychom my, pracovníci v přímé obslužné péči, mohli jít dříve do tzv. důchodu, než je dosažení věku (cca) 65 let.
Důvodem pro dřívější odchod do důchodu je dle našeho názoru to, že naše profese, služba lidem, starším a povětšinou nemocným, je psychicky, ale hlavně fyzicky velmi náročná. A kdo tuto práci vykonává delší čas, 10, 15 nebo 20 let, a je již ve věku 55 let a více, má sám již své zdravotní problémy, které také vyplynuly z výkonu tohoto povolání. Toto, dá se říct poslání, vykonáváme rádi, většina ji dělá srdcem a naplňuje nás to, ale nedá se to ani tak dělat na úkor svého zdraví.
Proto žádáme posuzující a rozhodující orgány, aby přehodnotily náš věk, kdy budeme moci odejít do zaslouženého důchodu, abychom si odpočinuli a měli ještě sílu a čas postarat se o naše rodiče a radovat se z našich vnoučat. Předem děkujeme za to, že se tímto důležitým tématem budete zabývat a doufáme, že se rozhodnete správně.
S pozdravem,
všichni pracovníci přímé obslužné péče.
Petice měla i na sítích velmi mnoho ohlasů a příspěvků, leckdy svérázných a emotivních. Pro představu citujeme:
- Souhlasím s dřívějším odchodem do důchodu.
U nás pracuje většina věkově kolem padesátky. Odpracovaných v DPS, DZR 20-30 let
i více. Trpíme se zády, koleny, rameny...Jen nevím, kdo by tu práci dělal, kdyby
nás poslali do důchodu dříve. Moc mladých se k nám nehlásí. Nevím, jestli se
státu vyplatí více dlouhodobé nemocenské nebo by se měli chytit za nos a nechat
nás jít dříve. Bylo by to spravedlivé za ty všechny noční, víkendy, svátky,
které jsme odpracovali. O platech ani nemluvím.
- Souhlas. Do 65? To si tam pak můžu rovnou lehnout. Už teď mi přijde, že
jedu na doraz. A to mi je 58 let. Brala bych zkrácený úvazek, ale na to se u nás
bohužel nehraje.
- Jestli by někdo měl jít do dřívějšího důchodu, jsme to my pečovatelky,
hned za horníkama. Byl by to náš, snad jediný bonus, co bychom měli!
Reakce ministra Mariana Jurečky
Vážená paní Malá,
děkuji Vám za důvěru, se kterou jste se na mě obrátila. Rád bych ve stručnosti zareagoval na Váš email.
Dne 1. 3. 2024 byl zdejším ministerstvem předložen vládě kompletní materiál týkající se tzv. důchodové reformy. Návrh právní úpravy se týká i rozšíření okruhu pojištěnců, jimž bude snížen důchodový věk. Jedná se o pojištěnce vykonávající všechny práce zařazené do čtvrté kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví a dále práce vykonávané ve třetí kategorii, při kterých je zaměstnanec vystaven vybraným faktorům pracovních podmínek, jejichž dlouhodobé působení může mít negativní následky na jeho zdraví a pracovní schopnost. Jde o rizikové faktory celková fyzická zátěž, vibrace, zátěž teplem a zátěž chladem. Stanovením konkrétního okruhu rizik bylo pověřeno Ministerstvo zdravotnictví. Úprava kritérií pro snížení důchodového věku byla stanovena tak, že se od obecného důchodového věku odečte 15 kalendářních měsíců při odpracování 2 200 až 4 399 směn v rizikovém zaměstnání a 30 kalendářních měsíců při odpracování aspoň 4 400 směn v rizikovém zaměstnání s tím, že za každých dalších 74 odpracovaných směn se odečte další kalendářní měsíc, nejvýše však 60 kalendářních měsíců. Za rizikové zaměstnání se bude považovat i zaměstnání vykonávané 10 let zpětně před předpokládanou účinností tohoto opatření, tj. od data po 31. 12. 2014. Současně se zvyšuje i sazba pojistného na sociální zabezpečení cílově až o 5 procentních bodů pro zaměstnavatele zaměstnávající pojištěnce vykonávající rizikové zaměstnání. Účinnost tohoto opatření se navrhuje od 1. 1. 2025.
Výše uvedená koncepce vychází z existující kategorizace prací a rizik upravených v zákoně o ochraně veřejného zdraví a jeho prováděcích předpisech. Jedná se o povinnost kategorizovat práce pro účely ochrany zdraví při práci, kterou mají podle zmíněného zákona všichni zaměstnavatelé, včetně evidence směn vykonávaných v rizicích, která jsou stanovena vyhláškou č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií. Každý zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány práce zařazené v kategorii tři a čtyři, je tedy povinen evidovat zaměstnance, kteří takové práce vykonávají i počet směn odpracovaných v riziku. Co se týká zařazování konkrétních prací do kategorie 3 a 4, o tom rozhodují krajské hygienické stanice.
Na základě výše uvedeného bylo zvoleno pro vymezení okruhu oprávněných osob existující kritérium zjistitelné i do (nedávné) minulosti, a to výkon prací ve třetí kategorii pro vybrané rizikové faktory a čtvrté kategorii, což jsou práce, při nichž jsou trvale překračovány hygienické limity, přičemž expozice fyzických osob není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a proto je třeba využívat osobní ochranné pracovní prostředky (třetí kategorie) nebo při nichž hrozí vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření, např. osobní ochranné pracovní prostředky (čtvrtá kategorie).
Na závěr pro úplnost ještě uvádím, že se počítá s tím, že okruh rizikových prací se pro účely snížení důchodového věku může v budoucnu ještě rozšiřovat, pokud z odborných analýz provedených Ministerstvem zdravotnictví vyplynou další faktory pracovních podmínek, které mají srovnatelný nepříznivý vliv na zdraví pojištěnců jako faktory uvedené výše. V takovém případě by o rozšíření rozhodovala vláda nařízením.
S přáním všeho dobrého
Marian Jurečka
Reakce autorky:
Takže pokud s tím chceme dále něco dělat, je potřeba na svém pracovišti dát podnět, aby se nově a dle nových skutečností a daných podmínek na každém jednom zařízení, kde pracujeme, udělalo přezkoumání, zda jsme správně zařazeni do kategorie obtížnosti přímé obslužné péče.
Pro náš časopis paní Hana Malá řekla:
„Co nejvíce se bude o tomto našem problému mluvit, číst, vědět, tak jen dobře. Mně totiž jde hlavně o to, abychom o tom my všichni zainteresovaní začali mluvit a dali na vědomí, že naše práce je velmi těžká a dle našeho názoru jsme zařazeni do špatné kategorie obtížnosti práce. Ano, dají nám pomůcky, které nám mají pomoci si tuto práci ulehčit, ale nikdo se už nestará o to, jestli se dají v daném zařízení a s počtem pečovatelek na směně z časových a jiných důvodů, například velikost pokoje, používat. Sami zaměstnavatelé navíc nemají na přezkoumání kategorizace naší práce zájem. Přeřazení do obtížnější kategorie totiž přináší pro danou organizaci práci navíc, a tou je evidence těchto zaměstnanců a zapisování počtu směn v takovém provozu. A také je dle mého názoru tímto důvodem skutečnost, že pokud bychom do předčasného důchodu opravdu mohli jít, neměl by tuto práci pomalu kdo vykonávat. Mladí lidé nemají o tuto práci zájem, i kvůli špatným platovým podmínkám.“