HOKEJOVÁ ERUPCE V ČESKU!

   Rok české hudby 2024 se rozběhl na plné obrátky, orchestry vyhrávají jedna radost. Letošní Pražské jaro bude určitě ještě o něco slavnostnější než v minulých letech. Ovšem v Praze a také v Ostravě proběhne na jaře, přesněji řečeno v květnu, ještě jiná významná událost. Bude se při ní také vyhrávat, ale nikoliv v koncertních síních, nýbrž na ledě. Česká republika bude totiž letos hostitelem mistrovství světa v ledním hokeji.

   Vypukne-li světový šampionát ve zmíněném sportu, zachvátí značnou část našich občanů hokejová horečka. Proniká do všech možných i nemožných míst a nevyhnou se jí ani domovy sociální péče. Čím úspěšnější bývá české mužstvo, tím více tato horečka stoupá.

   Hokejové euforii pak propadají mnohdy také občané, co se během roku o sport příliš nezajímají a pod pojmem „puk“ si představují spíše zažehlený záhyb na kalhotách, než kus gumy, který se snaží bruslící borci dopravit do soupeřovy branky. 

   Začne se fandit a skandovat – v hledištích, ale také u televizních obrazovek, rozhlasových přijímačů a osobních počítačů. Tady bych se přimlouval, aby se v domovech sociální péče příliš nepoužívalo zvolání – kdo neskáče, není Čech. Bylo by to netaktní vůči klientům, kteří s berlemi či chodítky opravdu skákat nemohou, a přesto nejsou o nic méně Čechy, než jejich pohyblivější spoluobčané. Udržujme při kolektivním fandění přátelskou atmosféru a zbytečně neriskujme úder francouzskou holí do temene. Tradiční „do toho“ vykoná stejnou službu a rozproudí hokejovou náladu neméně spolehlivě.

   Pokud si někdo myslí, že hokejové fandění je pouze výsadou mužů, velice se mýlí. V České republice ženský hokej přímo vzkvétá, naše hokejistky patří k absolutní evropské špičce a dovedou významně potrápit i zámořské soupeřky z Kanady a USA.

   Dámské fandění na hokejových šampionátech je už pověstné a dlouhodobé. Od fandících mužů se však poněkud liší. Mužský fanoušek obvykle hodnotí hráče jen podle výkonu na ledě, dámy zpravidla stíhají ocenit také hokejistův vzhled a případně ho zařadit do kategorie „fešák“. Občas se vyskytnou i fanynky, jež svoji přízeň zaměřují ne podle toho, kterou zemi tým reprezentuje, ale právě podle množství fešáků na soupisce. Takových fans ale naštěstí nebývá mnoho.

   Vážení čtenáři, v závěru svého fejetonu se obracím na vás, kterým je hokejový šampionát fuk a děsíte se, že sportovní přenosy zaplaví televizní obrazovky jako rozvodněný veletok. Zatněte, prosím, zuby a těch pár týdnů to vydržte. Mistrovství skončí, pokud Česku cinknou medaile, národ se bude radovat, a jestli ne…, tak se zkrátka nedá nic dělat. Zanedlouho odvlečete hokeji propadlé rodinné příslušníky na letní dovolené a oni tam pod palčivými slunečními paprsky na to lední řádění brzy zapomenou.

LUBOŠ ČEJKA