AKTUÁLNÍ STANOVISKA MPSV V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře se dvěma novými skutečnostmi, které se v poslední době objevily, a k nimž bylo dle názoru věcného útvaru ministerstva vydat výkladová stanoviska. Níže uvedený text je základním přehledem těchto dvou výkladových stanovisek.

Výkladové stanovisko k zákonu o pohřebnictví

Jednak Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo v listopadu roku 2017 ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj výkladové stanovisko k novele zákona o pohřebnictví, které se týká vhodných místností pro úpravu těl zemřelých a přechodného ukládání těl v chladicích zařízeních. Jeho účelem je dát poskytovatelům sociálních služeb, tj. týdenním stacionářům, domovům pro osoby se zdravotním postižením, domovům pro seniory a domovům se zvláštním režimem návod, jak interpretovat a aplikovat povinnosti stanovené ustanovením § 4 odst. 3 a 5 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Poskytovatelé uvedených sociálních služeb musí bezúplatně zajistit provozovateli pohřební služby, vypraviteli pohřbu nebo osobě provádějící balzamaci či konzervaci možnost úpravy těla zemřelého ve vhodné místnosti a umožnit jim nezbytné hygienické podmínky.

Pokud došlo k úmrtí klienta v jednom z výše uvedených zařízení sociálních služeb, nese po dobu 48 hodin od úmrtí náklady spojené s uložením lidských pozůstatků právě toto zařízení sociálních služeb. Pokud však již bylo zajištěno pohřbení, nese zařízení náklady spojené s uložením lidských pozůstatků jen do doby zajištění pohřbení. Po uplynutí této lhůty již nese náklady spojené s uložením pozůstatků v zařízení sociálních služeb a s jejich přepravou nebo uložením u jiné osoby vypravitel pohřbu.

Pokud by po uplynutí 48 hodin od úmrtí nemohl poskytovatel zajistit uložení lidských pozůstatků ve vlastním zařízení, zajistí jejich uložení u jiného poskytovatele sociálních služeb nebo u provozovatele pohřební služby, přitom si počíná tak, aby náklady spojené s přepravou a uložením lidských pozůstatků do jejich pohřbení výrazně nepřevýšily obvyklé provozní náklady příslušného poskytovatele sociálních služeb za jejich chlazení, popřípadě mrazení.

Vhodnou místností k umožnění nezbytné hygienické očisty těla zemřelého je takový prostor, který splňuje základní hygienické podmínky a obsahuje takové vybavení, na kterém lze tělo zemřelého umístit tak, aby mohla být provedena jeho základní úprava a nezbytná hygienická očista. K provedení nezbytné hygienické očisty by měla být daná místnost vybavena minimálně tekoucí studenou a teplou vodou, hygienickými utěrkami na jedno použití a nádobou pro jejich odložení. Zda bude daná místnost vybavena i dezinfekčními prostředky, jednorázovými obleky či rukavicemi, případně dalšími potřebami, je pak na individuální dohodě mezi zařízením sociálních služeb a provozovatelem pohřební služby či osobou zajišťující pohřbení, balzamaci či konzervaci. Důležité je upozornit, že vhodná místnost musí být zajištěna, neboť novela zákona o pohřebnictví vychází z úvahy, že zařízení sociálních služeb jsou v tomto směru již dávno vybavena, protože mít k dispozici vhodnou místnost pro úpravu těl zemřelých a zajistit alespoň externě tzv. márnici je zákonná povinnost již z roku 2002.

Z ustanovení zákona o pohřebnictví dále plyne povinnost uvedeným zařízením sociálních služeb nést náklady spojené s uložením lidských pozůstatků po dobu 48 hodin od úmrtí uživatele služby zde ubytovaného. Pokud však jiná osoba (vypravitel pohřbu) sjedná pohřbení a dobrovolně převezme povinnost hradit náklady spojené s uložením těla zemřelého i dříve než 48 hodin od úmrtí, nelze jí v tomto bránit.

Zákon o pohřebnictví jednoznačně nestanoví, zda uložení lidských pozůstatků v době do 48 hodin po úmrtí musí poskytovatel sociální služby zajistit v rámci vlastních prostorů. Na základě výše uvedeného však lze konstatovat, že v případě, kdy poskytovatel sociálních služeb není schopen zajistit uložení lidských pozůstatků zde zemřelého uživatele služby v rámci objektu svého zařízení, je tato povinnost splněna i v případě, kdy zajistí uložení těchto pozůstatků u jiného zařízení sociálních služeb, zdravotnického zařízení, popř. provozovatele pohřební služby (lidské pozůstatky zemřelého uživatele služby tedy nemusí být nutně uloženy po dobu 48 hodin od jeho úmrtí v chladícím zařízení v místě úmrtí/poskytování sociální služby a s provozovatelem pohřební služby může být sjednáno okamžité převezení do vhodných prostor).

Úhradu nákladů vzniklých s uložením lidských pozůstatků po uplynutí 48 hodin od úmrtí (ať už přímo v zařízení sociálních služeb nebo u jiného subjektu) je zařízení sociálních služeb oprávněno účtovat přímo vypraviteli pohřbu, nedohodne-li se s provozovatelem pohřební služby jinak. Buď tedy budou náklady uhrazeny přímo provozovatelem pohřební služby, který je následně přeúčtuje vypraviteli pohřbu, nebo (pokud náklady vzniklé po uplynutí 48 hodin od úmrtí nebudou provozovatelem pohřební služby uhrazeny subjektu, kde bylo tělo uloženo) musí poskytovatel sociální služby uplatňovat tyto náklady po vypraviteli pohřbu.

Informace Ministerstva práce a sociálních věcí ČR k výplatě dávek příspěvku na živobytí formou typizovaných poukázek opravňujících k nákupu zboží ve stanovené hodnotě.

Kromě shora uvedeného výkladového stanoviska Ministerstvo práce a sociálních věcí rovněž reagovalo na změnu zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“). Jedná se konkrétně o změnu, která byla navržena v rámci poslanecké iniciativy a na základě které bylo novelou zákona o pomoci v hmotné nouzi, konkrétně zákonem č. 98/2017 Sb., novelizováno ustanovení § 43 odst. 5 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi, a to s účinností od 1. 6. 2017. Podle tohoto novelizovaného ustanovení bude příjemci příspěvku na živobytí, který pobírá dávku déle jak 6 měsíců v posledních 12 měsících, tato dávka vyplácena tak, že nejméně 35 % a nejvýše 65 % dávky bude vyplaceno typizovanými poukázkami opravňujícími k nákupu zboží ve stanovené hodnotě.

Na počátku února tohoto roku se mj. i k tomuto tématu setkala paní ministryně Němcová s panem předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením Krásou, kde zdůraznila, že s novelizací zákona o pomoci v hmotné nouzi ministerstvo nesouhlasí, a jednalo se o primárně o poslaneckou iniciativu. Ministryně se také vyjádřila, že bude nutné přijmout úpravu zákona, aby klientům v sociálních službách mohla být dávka hmotné nouze vyplácena peněžní formou, nikoliv formou poukázek.

Do této doby se tedy toto nové opatření projeví tak, že všem příjemcům příspěvku na živobytí, kteří jej pobírají od června 2017 nebo dříve, je vyplácen tento příspěvek od prosince 2017 částečně formou typizovaných poukázek, v podílu 35 % až 65 % z celé výše dávky. Toto ustanovení se tedy dotkne všech shora uvedených příjemců příspěvku na živobytí bez výjimky.

Orgán pomoci v hmotné nouzi, kterým je Úřad práce ČR, má ve shora zákonem stanoveném procentním limitu možnost zvolit podíl částky, která bude vyplácena poukázkami, přičemž se doporučuje, aby bylo při posuzování výplaty dávky přihlédnuto ke skutečnosti, zda a v jaké míře je v dané lokalitě možné platit poukázkami, a na základě této skutečnosti určit procenta, v nichž bude dávka vyplácena.

Typizované poukázky bude Úřad práce ČR prioritně vyplácet každý měsíc klientům osobně. Úřad práce ČR v současné době řeší způsob poskytování poukázek příjemcům, kteří si sami nemohou poukázky na ÚP ČR osobně vyzvednout. Např. příjemcům, kteří jsou hospitalizováni ve zdravotnických zařízeních nebo příjemcům, kterým jsou poskytovány pobytové sociální služby.

Vzhledem k výše uvedenému bylo na základě společného jednání odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a Generálního ředitelství Úřadu práce ČR dojednáno, že v případech, kdy Úřad práce ČR prokazatelně vyčerpal všechny své možnosti předání typizovaných poukázek, obrátí se s žádostí o spolupráci na sociální pracovníky obecních úřadů II. a III. typu, a na sociální pracovníky poskytovatelů pobytových sociálních služeb za účelem zajištění zvláštního příjemce dávky v daných službách. V případě, že v rámci vzájemné spolupráce nebude nalezeno řešení v podobě osoby zvláštního příjemce dávky se vztahem k osobě, které jsou tyto dávky poskytovány, může být ustanoven zvláštním příjemcem obecní úřad nebo poskytovatel sociální služby s cílem vyzvedávání poukázek. Vyzvedávání a předávání poukázek však není činností sociálního pracovníka, a pokud to lze, je vhodné touto činností pověřit jinou osobu. O činnost sociálního pracovníka by se jednalo v případě, že sociální pracovník s klientem dlouhodobě pracuje, a to především v oblasti hospodaření s finančními prostředky.

Klient dané pobytové služby může typizovanými poukázkami hradit úhradu za stravu. Poskytovatel pobytové sociální služby musí tuto formu úhrady od klienta vždy přijmout.

Za typizované poukázky lze zakoupit zboží k zajištění základních životních potřeb jako potraviny a nápoje, základní hygienické a lékárenské zboží, oděvy, obuv, školní pomůcky a dětské zboží. Nelze však za ně pořídit alkohol a tabákové výrobky. Poukázky nejsou určeny na nákup léků a k úhradě doplatků za léky. Rovněž je nelze uplatňovat v optikách. V lékárnách lze poukázky uplatnit na koupi lékárenského zboží (například teploměr, dětské pleny), speciálních potravin (například bezlepkových, dia), drogistického zboží, apod.

Typizované poukázky lze uplatnit v síti prodejen nasmlouvaných konkrétním dodavatelem poukázek, jejich seznam je příjemcům a pověřeným osobám dostupný na příslušném kontaktním pracovišti ÚP ČR.

V záležitosti výkupu typizovaných poukázek je možné doporučit, aby se poskytovatelé pobytových sociálních služeb zkontaktovali s jednotlivými firmami distribuujícími poukázky na příslušnou pobočku Úřadu práce ČR a zkusili se s nimi dohodnout, zda by od nich tyto firmy poukázky nevykupovaly. Je možné se také dohodnout s obchodníky, od kterých poskytovatelé pobytových sociálních služeb nakupují například potraviny, zda by byla možná částečná úhrada v poukázkách.

Pro informaci uvádíme odkazy na seznamy partnerů dodavatelů poukázek pro Úřad práce ČR:

·         Seznam partnerů dodavatele Edenred: https://www.edenred.cz/AffiliateSearch/Search.aspx?Section=Employee.

·         Seznam partnerů dodavatele Sodexo: https://www.mujpass.cz/cs.

Ministerstvo práce a sociálních věcí přijímá k předmětným problematikám jakékoli podněty do diskuse.