VŠICHNI JSME SE UČILI ZA POCHODU

První vlnu pandemie koronaviru sociální služby zvládly velmi dobře

V době, kdy jsme připravovali tento rozhovor (v polovině května), začínal proces rozvolňování, otvírání služeb a obchodů, příprava návratu školáků do škol a všeobecně zavládlo více optimismu. Nastal čas i na hodnocení celého průběhu pandemie a také čas na úvahy, jak se z celé krize poučit do budoucna, a to zvláště z pohledu nejohroženější skupiny, seniorů a zdravotně postižených. O rozhovor jsme požádali ředitele odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Mgr. Davida Pospíšila.

Všichni uznávají lékaře a zdravotníky v první linii. Ale i vaše ministerstvo prožívá podobně náročné nasazení.  Jaká opatření pro poskytovatele sociálních služeb jste udělali ještě před tím, než vláda vyhlásila 12. března nouzový stav?

Již na začátku března, přesně 3. března jsme vydali doporučený postup, jehož účelem bylo informovat všechny poskytovatele sociálních služeb, a nejen je, co je nutné udělat proto, abychom se připravili na pandemii. Jeho součástí byly jasné pokyny pro to, jak se sociální služby mají chovat při výskytu COVID19 v zařízeních sociálních služeb. Ze strany některých krajů, ale i dalších sociálních partnerů, jsme byli za to kritizováni, že vyvoláváme paniku, a to i přesto, že tento postup byl projednán a schválen Ministerstvem zdravotnictví. Časem se však bohužel ukázalo, že nešlo o vyvolávání paniky, neboť došlo i na nejhorší situaci, kdy se nákaza projevila v zařízeních sociálních služeb mezi klienty. Dále jsme již 6. března vytvořili postupy pro pečovatelské služby, aby se mohly primárnězaměřit na dovoz jídla, nákupů a činností, které mají  ochránit život a zdraví jejich klientů. O další čtyři dny později byl vydán zákaz návštěv v pobytových zařízeních sociálních služeb, jako jsou například domovy seniorů, domovy pro osoby se zdravotním postižením a domovy se zvláštním režimem. Všechny tyto kroky jsme realizovali s cílem maximálně ochránit klienty, ale i zaměstnance sociálních služeb.

V rekordním čase jste zpracovali Pracovně právní desatero. S jakými problémy jste se museli potýkat v této oblasti?

V zájmu operativní reakce na mimořádnou situaci způsobenou pandemií koronaviru, jsme také připravili několik důležitých dokumentů, které se týkaly: Pracovněprávního desatera boje s koronavirem, Listiny základních práv zaměstnance během epidemie koronaviru, Pracovněprávní mýty a polopravdy v době epidemie koronaviru a Koronavirus a pracovněprávní souvislosti.

Cílem těchto dokumentů bylo vysvětlit jednoduchým a srozumitelným způsobem základní informace jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele, jak v této těžké době postupovat. Bylo nutné zajistit rychlou a účinnou  informovanost veřejnosti, zejména pak smluvních stran pracovněprávních vztahů, z hlediska práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů. Z velmi pozitivní zpětné vazby, které se ze stran veřejnosti MPSV dostalo, ať již soudě podle telefonické, e-mailové či listinné korespondence, je zřejmé, že sledovaného cíle a účelu bylo dosaženo. Problémy nebo dotazy, které na MPSV během této doby docházely, se nedají shrnout do několika vět, nicméně myslím si, že právě tyto dokumenty pomohly veřejnosti rychle  se zorientovat.

Za rychlé vyplácení ošetřovného i za jeho navýšení jste jistě získali kladné body. Za co jste získali spíše kritiku? Byl to nedostatek pomůcek v zařízeních sociálních služeb,  v ambulantních a terénních službách? Jak probíhala spolupráce se styčnými ministerstvy a zejména s kraji?

Zde nejde o pozitivní nebo negativní  body. Primárním cílem bylo najít rychlé řešení, jak pomoci rodinám s dětmi, což se podle mého názoru podařilo. Pokud jde o situaci v oblasti dostupnosti ochranných prostředků a pomůcek, již počátkem března paní ministryně svým dopisem informovala ministerstvo zdravotnictví o tom, kolik a jaké ochranné pomůcky potřebuje systém sociálních služeb. Její požadavek však ze strany ministerstva zdravotnictví nezaznamenal žádnou reakci. Na tento stav jsme nejen já, ale i ostatní pracovníci resortu na různých jednáních neustále upozorňovali. Naše ministerstvo nemělo a nemá žádnou reálnou kompetenci v přerozdělování nebo nákupu ochranných pomůcek, nicméně jsme na toto nerezignovali a snažili se učinit maximum možného.

Distribuce ochranných pomůcek a prostředků pak přešla na Ministerstvo vnitra, tím se situace v této oblasti výrazným způsobem zlepšila. Co se týká spolupráce s kraji, vyzývali jsme k tomu, aby způsob přerozdělování ochranných prostředků a pomůcek byl v rámci krajů transparentní. Každý den se na nás obracely desítky poskytovatelů sociálních služeb,  že proklamované dodávky ochranných prostředků buď vůbec nedorazily, nebo jen v malém množství. Tyto informace však zveřejňovaly pouze některé kraje. Proto jsme pak také přistoupili k tomu, že případný nedostatek ochranných prostředků mohli poskytovatelé sociálních služeb hlásit prostřednictvím interaktivního formuláře na našich webových stránkách a informace jsme pak předávali jednotlivým krajům, kde jsme chtěli získat informaci, jak s těmito požadavky bylo naloženo.

Nicméně i tak jsme osobně zajišťovali ochranné pomůcky například v těch zařízeních, kde se objevila nákaza. Díky rychlé kooperaci např. s hasiči došlo k zavážce ochranných pomůcek i během pozdního večera. Díky solidaritě komerčních firem jsme také získali respirátory a další ochranné pomůcky, které jsme zajistili do nejvíce ohrožených sociálních služeb.

Současně patří i velký dík všem dobrovolníkům a jednotlivým službám, které rychle začaly šít vlastní látkové roušky.

S poskytovateli jste byli v trvalém kontaktu, jistě vám byly jejich připomínky důležitým podnětem. Nicméně např. Platforma 10 začátkem dubna uveřejnila otevřený dopis, že vaše řešení jsou nesystematická, a vázne distribuce ochranných prostředků.

Skutečně mohu všechny ubezpečit, že od samotného začátku pandemie jsme řešili konkrétní problémy poskytovatelů sociálních služeb, a to zejména s ohledem na zajištění ochrany života a zdraví jak klientů, tak i pracovníků. Řešili jsme také konkrétní provozní problémy s konkrétními poskytovateli sociálních služeb poskytovaných terénní, ambulantní i pobytovou formou, způsobené nedostatkem personálu nebo ochranných pomůcek. O aktuálním vývoji situace probíhala pravidelně jednání jak na úrovni vlády, tak i na úrovni hejtmanů a dalších sociálních partnerů. Věřím proto, že všechna přijatá opatření pomohla ke zlepšení podmínek v oblasti poskytování sociálních služeb. Samozřejmě, že se objevuje i kritika, to není na škodu. Všichni se musíme z této situace poučit, tak aby se problémy, které vznikaly zejména na počátku epidemie, neopakovaly. Nicméně je důležité zmínit, že s takovouto epidemií jsme se ještě nikdy nesetkali. Všichni jsme se museli učit za pochodu. Většina z nás, včetně zaměstnanců v sociálních službách, během nouzového stavu, neznala co je běžná pracovní doba, pracovala dnem i nocí, a všichni dělali, jak nejlépe uměli.  

Velká diskuze proběhla okolo uložení pracovní povinnosti studentům pro poskytování sociálních služeb. Máte informace, jak to probíhalo v praxi?

Uložení pracovní povinnosti není nic nového. Zažili jsme ho např. v období povodní. Úbytek personálu v sociálních službách, ať už díky zvýšené nemocnosti nebo z důvodu karantény či čerpání ošetřovného byly zjevné, a zde jsme museli přijít s efektivním a rychlým řešením, jak ochránit zdraví a životy klientů. Možnost uložení pracovní povinnosti bylo vládou umožněno od 13. března do 10. května.

Dle mého názoru probíhala pracovní povinnost velmi dobře. V bulvárním tisku se objevilo několik případů nespokojených studentů, avšak jednalo se pouze o ojedinělé  případy.

Většina studentů se zapojila dobrovolně, tedy ani nebylo nutné využít pracovní povinnosti.  V této době pomáhalo v sociálních službách více jak 340 studentů, z toho necelá stovka v Moravskoslezském kraji, a cca 50 studentů hlavním městě Praze a v Olomouckém kraji. Zatímco v Karlovarském a Jihočeském kraji nebyl využit žádný student.  

Také jsme umožnili všem krajům, které buď vydaly pracovní příkaz, nebo sepsaly smlouvu o dobrovolné výpomoci, požádat naše ministerstvo o mimořádnou dotaci na personální náklady. Díky tomu byly nebo ještě budou studentům vyplaceny finanční odměny za jejich práci. Všem těmto studentům sociálních oborů patří velké poděkování, i s ohledem na to, že to pro ně bylo v novodobé historii ČR poprvé, kdy se zapojili v takové míře do pomoci svým potenciálním zaměstnavatelům.

Věřím, že pokud by v budoucnu nastala obdobná situace, budou studenti nejen oboru sociální práce  odvážnější než jejich předchůdci, např. jako medici, a zapojí se do pomoci sociálním službám a dalším potřebným subjektům v oboru rychleji a ve větším počtu. Za aktivitu je třeba pochválit i školy, které studenty připravují a  aktivně se přihlásily, že jsou připraveny vyslat své studenty na pomoc.

Vláda schválila 7. května návrh ministryně Maláčové na mimořádné odměny pro zaměstnance v sociálních službách. Pro ty, kteří se starali o klienty s koronavirem, až 40 tisíc za měsíc,  a pro ty v zařízeních, kde nákaza nebyla, až 10 tisíc. Platí to i pro soukromá zařízení? Kdy předpokládáte, že budou žádosti o dotaci vyřízeny a odměny vyplaceny?

Dotační titul je vypsán pro všechny registrované poskytovatele sociálních služeb, bez ohledu na jejich právní formu a bez ohledu na to, jestli je sociální služba zařazena do krajské sítě. Jsem velmi rád, že se podařilo tuto finanční pomoc prosadit a díky tomu můžeme finančně ohodnotit všechny zaměstnance v sociálních službách. Výzvu jsme uveřejnili 14. května a sběr žádostí probíhá od 29. května do 15. června. Žádost jsme upravili tak, aby byla  co nejjednodušší. Stačí tak napsat pouze počet zaměstnanců, počet reálně odpracovaných hodin a sdělit, zda se jednalo o sociální službu, kde byl pozitivní případ na COVID-19, případně zda zařízení vyhlásilo dobrovolnou karanténu. MPSV má na tento dotační titul alokováno 5,2 mld. Kč, takže jsme připraveni vyplatit odměny všem, kteří si požádají. Jedinou výjimku tvoří ty sociální služby, které byly dočasně uzavřeny. V těchto službách lze i tak požádat alespoň na ty dny, kdy služba uzavřena nebyla. Pokud má poskytovatel sociálních služeb více služeb, tak bude podávat pouze jednu žádost. Jedinou podmínkou pro úspěšné podání žádosti je mít datovou schránku.  

Dotaci bude vyplácet přímo MPSV a tím se celý proces maximálně urychlí a zjednoduší. Do procesu přidělení dotace tak nebudou vstupovat krajská zastupitelstva, takže plánujeme, že dotace budou vyplaceny na začátku srpna, možná dříve.

Z této dotace pro zaměstnance v sociálních službách jsou vyjmuti zdravotničtí pracovníci.  Podle vaší tiskové zprávy jsou v gesci ministerstva zdravotnictví. Jak budou odměněni oni?

Jak jistě víte, zdravotní pracovníky, dle platné legislativy, stejně tak i zdravotní péči nemůže hradit náš resort, tudíž nešlo vyplatit odměnu skrze tento dotační titul i těmto zaměstnancům. Ohledně odměn pro zdravotníky, nemohu mluvit za Ministerstvo zdravotnictví, ale je mi známo, že pan ministr  Adam Vojtěch připravuje materiál na vládu, v jehož rámci se budou navrhovat odměny zdravotníkům i pro odbornost 913, což jsou zdravotníci působící v sociálních službách, skrze mimořádnou úpravu úhradové vyhlášky. Materiál by měl být zveřejněn v nebližších dnech. Částky, by měly být velmi podobné těm, které jsme stanovili i my.

Jakým způsobem budou zařízením kompenzovány mimořádné náklady poskytovatelů (dezinfekce, brigádníci, dobrovolná karanténa atp.)?

Dotační titul na sanaci zvýšených nákladů, jsme již připravili. Několikrát už o něm jednala vláda, ale i kraje. Věřím, že o možnosti poskytnout dotaci i na tuto oblast bude finálně rozhodnuto v nejbližších dnech. Každopádně jsme připraveni, aby žádost opět probíhala skrze MPSV a na velmi jednoduché bázi, např. na normativy počtu zaměstnanců, tak aby se nemusela složitě vyplňovat celá běžná žádost. Každopádně, jak u tohoto dotačního titulu, tak i u zvýšených odměn je potřeba mít na paměti, že vše bude nutné mít finančně doloženo, pro případnou finanční kontrolu.

V souvislosti s koronakrizí se objevila kritika, že vázne deinstitucionalizace zařízení, a hlavně v domovech pro seniory je „velkokapacitnost“ důvodem šíření epidemie. Existují čísla, jak byly domovy pro seniory postiženy, jaká byla úmrtí, něco, co může tuto teorii doložit?

V první řadě mi dovolte uvést, že pro ministerstvo práce a sociálních věcí je proces deinstitucionalizace a transformace u sociálních služeb velice důležitou oblastí a naším dlouhodobým cílem je podporovat zvyšování kapacity služeb komunitního charakteru, což lze vidět i např. v oblasti výzev z Evropského sociálního fondu, které jsme připravili.

Jakkoliv chápu a rozumím této výzvě, není podle mne na místě spojovat proces deinstitucionalizace přímo s epidemií koronaviru. Prakticky v žádné ze zemí EU nenajdete, že by byla zakázána nebo neexistovala žádná „velkokapacitní“ zařízení. Další otázkou je, co považujeme za velkokapacitní zařízení. Existují názory, že za taková se považují všechna zařízení nad 15 či 10 klientů, avšak na druhé straně taková, kde je 100 klientů, ale jsou v nich oddělené domácnosti, se za velkokapacitní  nepovažují.

Vždy budou klienti, u kterých není možné uvažovat o jiném než pobytovém prostředí s ohledem na jejich zdravotní postižení, sociální situaci či věk.

Je asi neoddiskutovatelné, že čím je větší koncentrace klientů, o to víc  se zvyšuje i možnost případného přenosu nákazy. Nicméně toto platí např. i pro ambulantní sociální služby.

Aktuálně (k 29. 5. 2020) máme hlášeno 29 zemřelých pozitivně testovaných uživatelů těchto služeb. Berte prosím v potaz, že toto číslo je orientační, jelikož ne všechna úmrtí jsou hlášena. Podle údajů Státního zdravotního ústavu se jednalo o 55 osob. Samozřejmě, že každý zemřelý člověk je tragickou událostí a nelze to brát na lehkou váhu. Nicméně v porovnání s jinými zeměmi se jasně ukazuje, že přijatá opatření byla efektivní a zabránila masivnímu přenosu, který jsme mohli sledovat v Itálii, ve  Španělsku či v USA.  

Poskytovatelé by se měli začít připravovat na druhou vlnu epidemie, kterou odborníci očekávají na podzim,  a přitom ve většině zařízení nejsou možnosti zajistit karanténu (prostorově i personálně).  Jaký postup má ministerstvo pro tuto možnost?

Na druhou vlnu se samozřejmě připravujeme, ale rád bych podotknul, že i první vlnu pandemie koronaviru sociální služby zvládly velmi dobře. Přijatá opatření se ukázala jako efektivní a sledování dopadu rozvolňování opatření neukazuje na žádné plošné negativní jevy. Sociální služby musíme na druhou vlnu připravit hlavně materiálně dostatečným zásobením ochrannými pomůckami a prostředky. Jejich nedostatek, jako tomu bylo v první vlně, se nesmí opakovat. Dodržování preventivních opatření se ukázalo jako klíčové při zastavení šíření nákazy onemocněním COVID-19.

Koronavirová krize může být i příležitostí spoustu věcí zlepšit. Díky krizi byla odsunuta jednání o novele zákona o sociálních službách. Bude ještě možné do ní promítnout i zkušenosti z této pandemie, která se zřejmě v budoucnu může opakovat?

Pevně věřím v to, že společná práce nás všech ve spojení s novelou zákona o sociálních službách, která by měla vejít v účinnost k 1. lednu 2022,bude mít pozitivní efekt jak pro klienty sociálních služeb, tak pro další zainteresované subjekty. Naší prioritou je zajištění kvalitní péče na míru každému potřebnému občanovi. V době pandemie se ukázalo, jak moc chybí sociálním službám personál, doufám tedy, že novela zákona zlepší personální zajištění a financování služeb. Zkušenosti z této doby se zohlední také při práci na nastavení materiálně-technického a personálního standardu v sociálních službách.

Na závěr bych chtěl poděkovat všem poskytovatelům sociálních služeb a všem pracovníkům v přímé péči, ale také sociálním pracovníkům na úřadech, kteří podstupovali riziko ohrožení vlastního zdraví a  přes všechny nesnáze situaci s pandemií COVID-19  dobře zvládli.

Děkujeme za rozhovor                                                                LENKA KAPLANOVÁ