Dlouhodobá péče a její kvalita v institucích, ošetřovatelské domy

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.

Předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti a Alzheimer Europe

Evropa patří mezi rychle stárnoucí oblasti světa, to platí zejména o zemích Evropské unie včetně České republiky. Stárnutí je výsledkem pozitivního vývoje, prodlužování lidského života.  Přináší ale také některé problémy, které je zapotřebí řešit. Problematika zajištění péče o osoby s omezenou soběstačností patří mezi ty významné. Evropská komise dokonce ve svých dokumentech upozorňuje na skutečnost, že v souvislosti se stárnutím populace a dalšími demografickými změnami bude každá druhá žena EU a každý třetí muž EU potřebovat v budoucnu dlouhodobou péči.  Zajištění dlouhodobé péče spadá do kompetencí jednotlivých členských států, ale Evropa přijímá určitá doporučení k tomu, aby se její poskytování zlepšilo a aby byla považována za prioritu. Významným faktorem ovlivňujícím potřebu dlouhodobé péče je kromě stárnutí populace jako takové také delší dožití lidí s chronickými onemocněními. K tomu dochází zejména v důsledku pokroků moderní medicíny, která svými prostředky zlepšuje stav chronických onemocnění a oddaluje jejich následky o mnoho let či desítek let, jak je tomu například u diabetu. V důsledku toho se lidé častěji dožívají „svých“ komplikací, diabetické nefropatie, diabetické nohy, neuropatie a podobně. Dalším jevem je zvyšování počtu lidí, kteří díky moderní intenzivní medicíně překonali onemocnění, jež byla v předchozích dobách zpravidla smrtící. Potřebu dlouhodobé péče ovlivňují zejména ti přeživší, u nichž nedošlo k návratu plného zdraví, ale u kterých vznikla disabilita. Jde například o následky cévních mozkových příhod a podobně.  Další významnou skupinou jsou lidé se závažnými následky úrazů a poranění, zejména pak lidé s poškozením centrálního nervového systému a následnou disabilitou v důsledku poranění páteře či traumatického poškození mozku, lidé s amputacemi a podobně.  Madridský summit o stárnutí a stáří upozornil již v roce 2002 na skutečnost, že vyššího věku se dožívají také lidé s těžkou disabilitou  v důsledku vrozených poruch. I zde je charakteristické postižení mnoha systémů a postupně i další rozvoj závažných zdravotních komplikací. Specifickou problematiku představuje problematika záchvatovitých a také chronických duševních onemocnění. Stárnutí populace přispívá velmi zásadně ke zvýšení počtu lidí neurodegenerativními onemocněními (Alzheimerova choroba a jiné příčiny demence) a dalšími degenerativními poruchami (například osteoporóza, artrózy nosných kloubů).  Období na konci života je charakterizováno komplexností zdravotního stavu, přítomností různých syndromů a onemocnění, která konec života determinují. Nejedná se tedy o pouhý konec života v důsledku stárnutí, ale v současné době stále umíráme v důsledku onemocnění vedoucích ke smrti, neboť úplný potenciál lidského života se nachází pravděpodobně ještě o několik desetiletí dále, než je současná doba dožití naší populace, jak ukazují příklady lidí doživších se více než 110 let života. 

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že skupiny lidí se zhoršenou čí výrazně omezenou soběstačností jsou již v současné době velmi početné a jejich počet narůstá a bude dále velmi rychle narůstat. Jedná se o populaci heterogenní, různorodou o lidi s různými individuálními potřebami. Jejich společný problém lze charakterizovat velmi stručně: jejich soběstačnost je omezená a potřebují pomoc druhých.

Na tomto místě je zapotřebí zdůraznit, že ke zhoršení soběstačnosti nedochází samo o sobě, ale že se jedná v naprosté většině případů o následek změny zdravotního stavu, onemocnění, úrazu či zdravotního postižení. Některé z těchto stavů progredují a některé z nich jsou relativně stabilizované za předpokladu adekvátní péče.

Omezení soběstačnosti je situací, kdy člověk potřebuje pomoc druhých, a to v různé míře a v různém prostředí. Komplex různých služeb a opatření, která dlouhodobě potřebují lidé s omezenou soběstačností, se shrnuje pojmem dlouhodobá péče. Většina z této velké skupiny lidí, kteří potřebují dlouhodobou péči (v České republice se jedná o cca 600 tisíc obyvatel), zůstává ve svém domácím prostředí. K tomu však potřebují určitou dopomoc, služby i technické vybavení, adaptaci domácnosti, pomůcky a podobně. Z profesionálních služeb se jedná zejména o domácí ošetřovatelskou péči, osobní asistenci a pečovatelskou službu. Někteří z těchto lidí však nemohou v domácím prostředí setrvat, a to z mnoha různých důvodů. Proto vyhledávají instituce, které mohou dlouhodobou péči zajistit. Zde se dostáváme na ono neblahé „pomezí“ české zdravotní a sociální péče, pomezí, které by nemělo být hranicí (což je synonymum pomezí), ale mělo by být prostředím, jež naopak potřebné služby integruje. Integrace zdravotní a sociální péče i dalších služeb je nezbytnou podmínkou pro zajištění kvalitní dlouhodobé péče lidem, kteří ji potřebují, tedy těm, jejich zdravotní problematika je komplexní, jejichž stav je dlouhodobý a jejichž potřeby jsou vpravdě bio-psycho-sociální a spirituální, což se sice učí na všech školách, ale mnohdy nerespektuje v praxi. Pro objektivnost připusťme, že ideální situace není ani v mnoha jiných zemích, a proto se i na mezinárodních fórech rozvíjí diskurs na téma institucí dlouhodobé péče, kterým jsme si zvykli říkat „nursing homes“ (v doslovném překladu: ošetřovatelské domovy), v různých jazykových mutacích jde o Pflegeheim, sykehjem a podobně. Většina těchto názvů zdůrazňuje „domovský charakter“ pobytu a zdravotní problematiku (péči o nemocné, ošetřovatelskou péči atd.).  Také dle nedávno publikované mezinárodní definice „nursing home“ se jedná zařízení ošetřovatelské a pobytové (residential) péče (nejedná se o nemocnice), poskytující ubytování a dlouhodobou péči jako komplex služeb (as a package) lidem, kteří potřebují setrvalou zdravotní a ošetřovatelskou péči v důsledku chronických poruch a snížené míry soběstačnosti v aktivitách denního života (ADL). Tato zařízení poskytují pobytovou péči (v našem kontextu pobytovou službu)  kombinovanou  s ošetřovatelstvím, zdravotní péčí a dalšími formami osobní  péče tak, jak to vyžadují potřeby obyvatel těchto zařízení.  

Velmi aktuální otázkou související s existencí těchto zařízení je kvalita péče, poskytovaná lidem, kteří v nich žijí.

 Kvalita se týká efektivnosti (effectiveness) a bezpečnosti péče, její orientaci na člověka (person-centredness), schopnosti reagovat na potřeby a požadavky lidí, kterým je poskytována (responsiveness). Dále pak se jedná o koordinaci péče, která se vztahuje stejně tak jako k vlastní odborné péči a jejím technickým aspektům i ke zkušenosti uživatelů stejně tak jako způsobu, jak harmonicky je péče organizovaná v jednotlivých typech služeb. V „nursing homes“, ošetřovatelských domech (kam bychom u nás mohli řadit léčebny s dlouhodobým pobytem, domovy se zvláštním režimem a většinu oddělení domovů pro seniory a domovů pro osoby se zdravotním postižením) žijí lidé s velmi komplexní zdravotní problematikou, většinu z nich představují lidé seniorského věku. Ve všech rozvinutých zemích dochází k tomu, že v ošetřovatelských domech žijí lidé se závažnější zdravotní problematikou, než tomu bylo v předchozích letech, to platí i o našich zařízeních. Zatímco dříve se jednalo spíše o rezidenční zařízení, v současné době jednoznačně převažuje charakter ošetřovatelský. Tomu musí samozřejmě odpovídat i spektrum péče, které tato zařízení poskytují a jež musí zahrnovat kromě sociálních služeb poskytovaných na adekvátní úrovni dané předpisy a kulturou dané země také kvalifikovanou zdravotní, zejména ošetřovatelskou péči. Předpokladem zajištění této péče v přiměřené kvalitě je zejména celoživotní vzdělávání a rozvoj pracovníků poskytujících tyto služby. Toto téma je v současné době jedním z velmi aktuálních témat jak mezinárodních, tak našich odborných společností, platformou spolupráce zdravotnických, sociálních a dalších odborníků a otevřenou cestou ke zlepšení kvality péče a života lidí v těchto zařízeních.

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.

UK FHS Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče a Gerontologické centrum

Předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti a Alzheimer Europe

 

Iva Holmerová obdržela letos cenu Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR za dlouhodobý přínos sociálním službám.