Doc. MUDr. RASTISLAV MAĎAR v rozhovoru pro Rezidenční péči:

Věřím, že nás už žádná další plošná karanténa nečeká…

Možná, že kdyby u nás i ve zbytku světa nenastala situace, spojená s pandemickým šířením nového koronaviru SARS-CoV-2, zůstal by doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD., MBA, FRCPS - vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity, nejspíš skryt očím veřejnosti. Dál by se věnoval svým bádáním v oblasti epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí, nemocničních nákaz, cestovní a tropické medicíny, sklízel by další vavříny v oblasti vědy (např. jako spolupracovník Královské lékařské akademie Velké Británie a Severního Irska nebo člen světové rady World Federation for Hospital Sterile Sciences ad.) a mezi tím by možná podnikal další humanitární mise do rozvojových zemí, aby zachraňoval životy i tam, kam moderní medicína ještě nedosáhla. Přesto neváhal přijmout výzvu ministra zdravotnictví a postavil se do čela pracovní skupiny pro uvolňování karantény na ministerstvu zdravotnictví, aby v krizové situaci pomohl zvládat pandemickou hrozbu v naší republice. I přes velké pracovní vytížení si pan Rastislav Maďar našel čas k rozhovoru pro náš časopis.

Jako šéf pracovní skupiny pro uvolňování karantény na ministerstvu zdravotnictví patříte dnes k mediálně nejznámějším osobnostem spojeným s řešením koronavirové krize u nás. Myslíte si, že už máme to nejhorší za sebou anebo se máme obávat předpokládané druhé vlny koronaviru SARS-CoV-2?

Kdybychom měli to nejhorší za sebou, bylo by to skvělé, ale tuto jistotu nemá nikdo na naší planetě. U španělské chřipky byla druhá vlna mnohem horší než první, nový koronavirus má však oproti chřipkovým virům některé odlišné epidemiologické charakteristiky. Já v každém případě věřím, že nás už žádná další plošná karanténa nečeká. Horší však bude, že se to na podzim a v zimě spojí se zvýšeným výskytem jiných virových nákaz, kdy se budou jejich negativní účinky spojovat a průběh nemoci zhoršovat.

V čem tkví do budoucnosti hlavní nebezpečí tohoto viru? Jeho schopnost mutovat, měnit se?

Mutování je přirozená vlastnost virů, zatím to však na tendenci k větším mutacím nevypadá. Čím déle bude ale cirkulovat v lidské populaci, tím pravděpodobnější bude nějaká větší mutace. Snad se dříve, než nastane, podaří vyvinout účinnou vakcínu. Velkou komplikací by bylo i to, kdyby měl nový koronavirus schopnost zůstávat v organizmu člověka, který má postinfekční protilátky.  

Byla pro vás práce související s koronavirovou krizí a jejím řešením novou zkušeností? A v čem zejména?

Byla to velká zátěž, zejména psychická ale i fyzická kvůli nedostatku spánku, který šel jednu dobu na hranici 2 hodin denně. Současně to ale bylo profesně velmi zajímavé období. Nestává se běžně, aby mělo každé rozhodnutí významný vliv na chod celé země.

Čeho se jako epidemiolog obáváte nejvíce?

Mám obavu, že by v budoucnu mohl dorazit nový koronavirus, ještě horší než původce COVID-19. Stačilo by přitom, aby měl kombinaci horších vlastností původců SARS, MERS a nového koronaviru a byl vysoce infekční, s vysokou smrtností a postihoval všechny generace. To by ovlivnilo život na naší planetě zásadním způsobem.

Jednou z vašich specializací jsou nozokomiální nákazy a jejich prevence. Jako laik si pod tímto pojmem představuji možnost bakteriální nákazy při hospitalizaci v nemocnici. Jak moc jsou nebezpečné?  

Nákazy spojené s pobytem ve zdravotnickém zařízení postihují minimálně 5 procent hospitalizovaných pacientů. Nedá se jim zabránit, jen snížit jejich dopad na zdraví a životy pacientů. Jejich výskyt se přes veškerý pokrok medicíny za posledních několik desetiletí nijak zásadně nezměnil. Může za to narůstající rezistence patogenů na antibiotika, ale taky to, že stoupá průměrný věk pacientů a že dlouhodobou léčbu podstupují vážně nemocní, kteří by před 40 lety neměli šanci na přežití. Právě u nich vznikají komplikace nejčastěji.

Hodně se mluví o tom, že je u nás malá proočkovanost populace proti nebezpečným nákazám. Která z očkování považujete jako epidemiolog za zásadní?

Každá z vakcín může zachránit život nebo předejít zásadnímu zhoršení kvality života. Proto konkrétní očkovací látky vznikají. Z hlediska nemocí, které se vyskytují v ČR, jde o vakcinaci proti chřipce, pneumokokům, meningokokům, žloutenkám, černému kašli a klíšťové encefalitidě. Rozumné je neodmítat pravidelné očkování nejmenších dětí, a to nejen hexavakcínou a spalničkovou trojvakcínou MMR, ale i proti pneumokokům, HPV a nově i proti meningokokovým infekcím, na které je úhrada.

Jako lékař jste se zúčastnil mnoha zahraničních humanitárních misí v rozvojových zemích včetně oblastí zasažených tsunami. Organizujete humanitární mise do nejchudších a nejméně rozvinutých oblastí světa a vedete projekt Česko-Slovenské nemocnice v Malawi v Africe… Co do vašeho života vnášejí tyto humanitární aktivity? 

Je to pocit absolutní užitečnosti jiným lidem. To, že moje znalosti a zkušenosti mohou zachránit život lidem, kteří by se ke zdravotní péči jinak nedostali, a to v náročných podmínkách, kde by neuměl pracovat každý. I když je to někdy vyčerpávající, člověka to nakonec nabije obrovským množstvím energie.

Podle svých zkušeností, myslíte, že patříme k té šťastnější polovině lidstva anebo měly pravdu naše babičky, když tvrdívaly, že méně někdy znamená více…?

Platí oboje, jako lékař a cestovatel, který navštívil stovku zemí světa, mohu zodpovědně prohlásit, že úroveň našeho zdravotnictví patří k tomu nejlepšímu na světě. A současně jsem už dávno zjistil, že chudí lidé umí být daleko šťastnější než ti žijící v nadbytku. Samozřejmě pokud nemají nějakou nemoc nebo jim děti neumírají na podvýživu.

Rozhovor připravila: BOHDANA RYWIKOVÁ