SOCIÁLNĚ ZDRAVOTNÍ LŮŽKOVÁ PÉČE

„OTEVŘELI JSME MOŽNOST, KTERÁ ZDE DLOUHO CHYBĚLA.“

Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví návrh novely několika zákonů, který počítá s efektivním propojením zdravotně sociálních služeb. O další informace k návrhu jsme požádali ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

Můžete našim čtenářům, poskytovatelům pobytových sociálních služeb, představit hlavní body návrhu, na kterém se shodla obě ministerstva?

Hlavním cílem úpravy je zavedení takzvaných sociálně zdravotních služeb. To umožní v rámci jedné služby zkombinovat sociální službu se zdravotní a jejich poskytování efektivně koordinovat. Společně s Ministerstvem zdravotnictví usilujeme o to, aby byly všem obyvatelům v České republice s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem zaručeny spravedlivé příležitosti k užívání zdravotních a sociálních služeb současně, a to během celého života. Tyto služby bude moci zajišťovat daný poskytovatel v centrech denních služeb, denních stacionářích, týdenních stacionářích, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem, domovech pro osoby se zdravotním postižením, centrech duševního zdraví nebo v zařízeních odlehčovacích služeb. Poskytovatel bude muset mít registraci k poskytování některé z těchto sociálních služeb a zároveň oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Zákon také stanoví povinnost dodržovat požadavky na personální a materiálně technické vybavení odpovídající druhu poskytované sociální služby. Cílem toho všeho je, aby poskytované služby byly pro klienty a pacienty co nejlepší.

K návrhu nyní probíhá meziresortní připomínkové řízení. Mohl byste charakterizovat připomínky, zejména ze strany ministerstva financí a krajů?

Připomínek se nám sešla opravdu celá řada a každou konstruktivní debatu nad příslušnými opatřeními samozřejmě vítáme. Připomínková místa například požadovala doplnění předpokládaných finančních dopadů navržených změn společně s jejich vývojem v budoucích letech. Vymezovala se také proti zavedení personálního a materiálního a technického standardu pro služby v režimu sociálně zdravotním. Došlé připomínky jsou veřejně dostupné prostřednictvím elektronické knihovny Úřadu vlády a na všechny jsme se snažili věcně zareagovat a relevantní argumenty zapracovat.

Příprava nové legislativy byla jistě náročná. Jak se vám v jejím průběhu spolupracovalo s Ministerstvem zdravotnictví a se zdravotními pojišťovnami?

Spolupráce s Ministerstvem zdravotnictví byla v tomto případě zcela klíčová. Byli jsme na řadě úrovní v pravidelném kontaktu a obecně naši spolupráci jistě oba resorty hodnotí velmi dobře. Jednání se zdravotními pojišťovnami probíhalo primárně v gesci kolegů z Ministerstva zdravotnictví.

Očekává se, že budou budována nová zařízení dlouhodobé sociálně zdravotní péče nebo půjde o transformaci stávajících pobytových sociálních a zdravotnických zařízení?

Pakliže se bavíme o sociálně zdravotní lůžkové péči, která je druhem hospitalizace, záleží na poskytovateli, zda bude mít o tento způsob poskytování zájem. Otevřené jsou obě možnosti. Nikoho nenutíme, nově jsme vytvořili tuto možnost, která zde dlouho chyběla.

Budou pobytová zařízení sociálních služeb schopna naplnit personální a materiálně technické požadavky, které jsou obsaženy v legislativě ministerstva zdravotnictví?

Jsme plně přesvědčeni, že naplnit personální a materiálně technické požadavky, které jsou obsaženy v legislativě Ministerstva zdravotnictví, je možné.

Počítá připravovaný zákon rovněž s rozvojem terénní dlouhodobé sociálně zdravotní péče?

U koordinace terénní formy služeb v současné době již nastavení spolupráce mezi oběma rovinami péče v rámci některých poskytovatelů existuje nebo vzniká, neboť současné legislativní nástroje takové nastavení a realizaci kooperace umožňují. Je tak nezbytné se v rámci systémové podpory orientovat hlavně na vytváření nových kapacit, aby mohly být tyto služby potřebným lidem poskytovány v co největším rozsahu. V tuto chvíli jsou nutná zejména opatření na exekutivní úrovni, nikoliv na úrovni legislativní.

Který resort bude garantem za poskytování dlouhodobé sociálně zdravotní péče?

Poskytovat péči v režimu sociálně zdravotních služeb znamená kombinace sociální a zdravotní složky péče, tedy podílet se budou oba resorty.

Kdy se předpokládá nabytí účinnosti této právní úpravy?

Podle předpokladu v roce 2025. Počítám, že tento termín dodržíme.

V červenci výrazně poroste příspěvek na péči ve stupních II, III a IV. Ještě vyšší částku dostanou osoby ve stupni IV s úplnou závislostí a péčí poskytovanou mimo pobytové sociální služby.

Zvýšení příspěvku na péči od července by měli uvítat všichni, ale přesto má opozice i odborná veřejnost výhrady. Na čem se nemůžete shodnout?

O zvýšení příspěvku na péči jsme v posledních měsících velmi intenzivně debatovali s odborníky a hledali také shodu na koaliční úrovni. Je skvělou zprávou, že se nám podařilo najít cestu, jak příspěvek na péči velmi výrazně zvýšit téměř ve všech stupních, a to od července, jak jsem již dříve slíbil. Je pravdou, že slýcháváme hlasy, které volají i po navýšení příspěvku v prvním stupni. Zásadní je ale podle mě hlavně růst částky pro lidi, kteří potřebují péči v největším rozsahu, navíc s důrazem na domácí prostředí. Vždy budeme mít nějaké hraniční body a budeme hledat kompromisy.

Ve čtvrtém plus stupni bude i po zvýšení nedostatek peněz na asistenci. Jak jsou daleko úvahy o tzv. pátém stupni?

Ve čtvrtém stupni pro osoby mimo pobytové služby bude příspěvek na péči navýšen o téměř 8 tisíc korun. Částka, kterou se nám podařilo vyjednat, tedy určitě není malá. Samozřejmě si uvědomujeme, že mezi námi žijí lidé, kteří budou potřebovat ještě více pomoc druhých. Pro osoby s postižením, které využívají osobní asistenci v rozsahu větším než 80 hodin měsíčně, byl loni určen speciální dotační titul, který jim pomohl s financováním těchto služeb nad rámec příspěvku na péči. A s tímto titulem s mírnými úpravami počítáme i v letošním roce. To je alespoň dočasné řešení, než se nějak posune debata v otázce pátého stupně.

Klienti pobytových zařízení ve čtvrtém stupni budou mít nižší příspěvek. Jak to můžete příjemcům zdůvodnit? Oni si přece nakupují sociální služby, u nichž navíc není žádná pochybnost o případném zneužívání…

Věc nestojí tak, že klienti pobytových zařízení budou nějak znevýhodněni. Třeba ve čtvrtém stupni nově dostanou o 3 800 Kč více. Tedy opět jde o zásadní zvýšení, které příjemci určitě pocítí. Jsme si ale současně vědomi velkého významu této formy pomoci, a proto ještě více peněz dostanou lidé s úplnou závislostí, kteří nevyužívají pobytové služby. Umožní jim to tak lepší péči v jejich domácím prostředí, kde se cítí nejlépe. Tuto formu péče chceme maximálně podpořit.

Na tiskové konferenci jste uvedl, že byste chtěl celou škálu příspěvků na péči zvýšit, a uvažujete i o nastavení valorizačního mechanismu. To by jistě podpořilo poskytování sociálních služeb v přirozeném prostředí? 

Zavedení koncepčního a předvídatelného valorizačního mechanismu je velmi transparentním řešením pro všechny, kdo příspěvek pobírají. Proto jsme s tímto návrhem přišli. Nynější systém, kdy je pro navýšení příspěvku nutná změna zákona, nepovažuji za pružný. Budeme tedy pro tento návrh dál hledat politickou shodu, nyní ale bylo prioritou příspěvek na péči co nejdříve navýšit.

Příjemci příspěvků na péči kritizují často problémy s posuzováním a stanovením stupně závislosti, a s délkou lhůty správního řízení. Chystáte i zde změny?

Určitě myslíme i na tyto aspekty pomoci státu. S některými konkrétními opatřeními jsme již přišli a situace se zlepšuje. Prosadili jsme třeba novelu zákona, která vede k posílení a zrychlení práce lékařské posudkové služby. Hlavní změnou je, že do výkonu LPS se zapojili i odborní nelékařští pracovníci, kteří například připravují posudky. Posuzování ve věci příspěvku na péči se tak zrychlilo a zefektivnilo. Určitě budeme hledat i další cesty, jak proces posuzování ještě zlepšit.

Děkujeme za rozhovor.                               LENKA KAPLANOVÁ

(Autorizováno 14.3.2024)