Deinstitucionalizace žije aneb znaky a vodítka deinstitucionalizace služeb poskytovaných v komunitě

Romana Kulichová, odd. koncepce sociálních služeb, MPSV

Během uplynulých let řada lidí věnovala značné úsilí nejen tomu, jak provádět deinstitucionalizaci a transformaci, ale také tomu, jak je provádět správně. Jednalo se zejména o odborníky z krajů, z řad poskytovatelů, z nestátních neziskových organizací, z MPSV. Vznikly dílčí metodiky a postupy, souhrny zkušeností z praxe, ze kterých můžeme nyní vycházet a které pomáhají i  kolegům v zahraničí. Jsou obsažené např. v Manuálu transformace ústavů, v knihách Bydlení (nejen) pro osoby se zdravotním postižením, Jak na to – příklady dobré praxe v  deinstitucionalizaci, tedy v tištěných souborných publikacích. Tyto i další jsou zveřejněné na www.trass.cz.

Transformace je součástí tohoto procesu jako přeměna jednoho nebo více ústavních zařízení na síť služeb poskytovaných v komunitě.

Jedním z materiálů, a to z mnoha hledisek zásadním, jsou znaky a vodítka deinstitucionalizace. Jedná se o  hodnotící či sebehodnotící dotazník, který na národní úrovni, na úrovni obcí a  krajů a na úrovni poskytovatelů sociálních služeb pomáhá zjistit, v jaké situaci se nacházíme. Jestli kroky, které děláme, jsou správné, a zda jdeme skutečně bez větších nehod dopředu na cestě k deinstitucionalizaci. A co bychom ještě mohli udělat, aby tomu tak bylo. V celém procesu transformace a deinstitucionalizace se jedná o životy konkrétních lidí, kteří nyní žijí v ústavu nebo se do něj mohou v budoucnu dostat. A vedle toho jde o systémy, do kterých jsou sociální a další služby uspořádány. Znaky a vodítka posuzují deset oblastí, které jsou pro všechny dotazované stejné.

Mění se pouze otázky zaměřené na každou z oblastí podle možností a  pravomocí dotazovaného subjektu, kterým je:

- zařízení a zřizovatel,

- obec a kraj,

- stát.

Tyto otázky se věnují vůli ke změně, plánování a koordinaci deinstitucionalizace, zapojování lidí se zdravotním postižením, jejich rodinných příslušníků a blízkých osob (případně opatrovníků) do procesu deinstitucionalizace, předcházení další institucionalizaci, využití existujících zdrojů v komunitě a vytváření nových komunitních sociálních služeb, uzavírání ústavu, vzdělávání a přípravě na změnu, využití stávajících zkušeností a zdrojů, komunikaci, osvětě, působení na klíčové osoby a  vyhodnocování procesu transformace.

V letech 2013 – 2015 proběhlo hodnocení za pomoci znaků a vodítek ve všech 40 zařízeních zapojených do projektu Transformace sociálních služeb, v každém z nich třikrát. Rovněž se uskutečnilo v jedenácti krajích, čtyři kraje byly hodnoceny každý rok, pět krajů v prvním a posledním roce hodnocení a dva pouze v posledním roce hodnocení. Výsledky byly zpracovány do Souhrnné zprávy o  zapojených organizacích s   vyhodnocením dle znaků a vodítek deinstitucionalizace http://www.trass.cz/index.php/dokumenty/zpravy-o-transformaci-v-cr/. Na národní úrovni probíhá hodnocení pomocí znaků a vodítek deinstitucionalizace každý rok. Mapuje dosavadní pokroky či neúspěchy, změny v legislativě, strategických dokumentech apod. Nově také vzniklo hodnocení dle znaků a vodítek podpory života lidí se zdravotním postižením v jejich přirozeném prostředí, které je určeno pro obce, kde nejsou zařízení, která by se transformovala, a pro kraje.

Rádi bychom nyní navázali na spolupráci s kraji, která byla během minulých transformačních projektů velmi intenzivní, a zároveň zrevidovali proces transformace v rámci republiky. Nabízíme krajům hodnocení pomocí znaků a vodítek deinstitucionalizace formou podporovaného sebehodnocení s externím hodnotitelem. Po třech letech se nabízí možnost zajímavého srovnání se současným stavem a vzájemné výměny informací o stavu deinstitucionalizace, transformace, úspěchů i překážek. Jedná se o  podporované sebehodnocení, které je založeno na otevřenosti a důvěře mezi hodnoceným a podpůrným hodnotitelem.

Prosíme zájemce z řad krajů či obcí, aby se na nás obraceli na adresu transformace@mpsv.cz nebo na kontakty uvedené na www.trass.cz.